Jaroslav Holík: osm let poslancem, teď ho láká psaní

Foto: zlin.cz
BŘEZŮVKY - Před rokem opustil po osmi letech poslanecký post, teď je, jak říká, na plný úvazek v důchodu. Ovšem aby tak činorodý chlap jen tak lenošil, na to ho tedy v devětašedesáti rozhodně neužije. Právě mu vyšel druhý svazek Lechtivých pověstí Valašského království. V něm naplno ukazuje, jak mu učarovala oblast na pomezí Slovácka a Valašska a jak precizně zná svůj region. A mimo jiné i to, jak se prolínají historická fakta s pěkně bohatou fantazií cestovatele, politika, ochránce přírodního dědictví a člověka bystrých, nevšedních postřehů.

Proč jsou vaše pověsti označeny jako lechtivé?

Taky si tuhle otázku kladu. Dospívám postupně, jak tak pádí život, že základní lidskou potřebou je jíst a pít. A hned kousek za těmito základními potřebami je v nejlepším slova smyslu erotika. Proto jsem maličko „zatlačil“ i v tomto směru.

Vychází už druhý díl pověstí, proč jste se dal na pokračování?

Mám náš kraj zmapovaný téměř dokonale. Když jsme začal sbírat pověsti, zjistil jsem, že materiálu je tolik, že bude dobré pokračovat.

Váš spisovatelský jazyk ne až tak vzdáleně připomíná tvorbu Zdeňka Galušky a jeho Slovácko sa súdí. A taky Slovácko sa nesúdí. Je to tak?

Jistá inspirace, jakési lidové kořeny, tu určitě jsou. Píšu v nářečí, slovácké se prolíná s valašským. Ostatně tyto svébytné regiony právě u nás v Březůvkách a blízkém okolí sousedí. Proto mám v knize i slovník. Tedy česko-valaško-slovácký. Je krásné, že se nářečí zachovává a nemizí.

Příběhy jsou nedlouhé, úsměvné a dotvářejí je zajímavé ilustrace…

… z pera Zlíňana Jaromíra Gottvalda. Hodně jsme si porozuměli, je to přesně to, co jsem hledal, lehkost a humor se doplňují i díky jemu.

Tohle je všechno humor, nadsázka, částečně fikce. Osm let v Poslanecké sněmovně bylo jiné kafe? Nechybí vám ta vysoká politika?

Jejda, ani v nejmenším. Jsem důchodce na plný úvazek. Nabývám dojmu, už ne úplně zblízka, že politika i život kolem nás hrubnou. Převažují negativní vlastnosti bez respektu k názorům jiných. Konstruktivní věci bývají vnímaný negativně jen proto, že se prostě nehodí momentálně silnějším, kteří jsou u moci.

Takže jakých světských radovánek si půl roku před sedmdesátkou užíváte? Mimochodem tento věk by vám skutečně uhodl jen ten, kdo by nahlédl na datum narození v roce 1953…

Díky za kompliment, třeba je to tím, že každý den teď začínám tak, že si zaplavu ve venkovním, podotýkám, nevyhřívaném bazénu. Když vyskočíte ven, je ten pocit tepla přímo živočišně nádherný. To má pak den opravdovou cenu… Jinak jak vidno rád píšu, věnuji se mimo jiné svému malému muzeu motocyklů, s nimiž jsem vyjížděl na vysoké hory ve světě, no pořád je co činit. Od toho jsme ovšem na světě… Být aktivní, to je nesmírně důležité. V každém věku. A každý den.