Rozhled je tu na všechny strany přímo panoramatický. To vše ještě umocňují po ne tak dávné rekonstrukci neobyčejné dalekohledy. „Říkáme jim americké, velmi podobné bývají na mnohem vyšších stavbách, amerických mrakodrapech,“ vysvětluje Jan Vandík z oddělení komunikace a vztahů s veřejností Zlínského kraje.
Nahoře se střídají výpravy i jednotlivci, taky rodiny. „Já bych bez brýlí v dalekohledu moc neviděl, takže si vystačím bez něj, ale vůbec mi to nevadí. Ten pohled na město ze všech stran je prostě jedinečný. S manželkou jsme si prohlédli Kroměříž a tohle srovnání obou měst je pro mne v dobrém slova smyslu prostě kulturní šok, jinak to říct neumím,“ docela se při výhledu rozplývá nad funkcionalistickou a industriální architekturou Zlína pan Milan z Jindřichova Hradce.
„Žádné baroko, žádná gotika, žádná velká historie jako u nás, pravé úhly, tohle je prostě moderní velkoměsto, třebaže vím, že první baťovské domky mají už nějakých sto let,“ komentuje své vidění věcí zlínských manželka Blanka.
„Zajímá nás i Památník Tomáše Bati nebo jeho vila,“ říkají oba manželé jedním hlasem. Když dostanou otázku, jaký byl vztah Tomáše Bati a Jana Antonína Bati, tipnou si na otce a syna. Když se dozvědí, že jde o nevlastní bratry, berou na vědomí a jen potvrzují, že si někdy Zlíňané o obecném povědomí o svých slavných trošku více fandí.
„My jsme byli u vily Miroslava Zikmunda, velká škoda, že se nedá dostat dovnitř, snad to jednou bude možné. Já považuji Zikmunda stejně jako Jiřího Hanzelku, jehož dům stojí o pár metrů výše, za velikány naší novodobé historie,“ sděluje své zlínské zážitky i vědomosti Bohumil Karásek, který dorazil do Zlína s manželkou z Jihlavska, a potvrzuje, že o Zlín je letos v turistické sezóně opravdu zájem.
„Mě mrzí jediné, přicestovali jsme karavanem a zaparkovat ve vašem městě je opravdu těžko řešitelný problém,“ dodává pan Milan z Jindřichova Hradce. A když pohlédne dolů z mrakodrapu, vidí i spoustu kamionů v centru města, což prý nezávidí a ani moc nechápe.
