Kdo se ocitne blízko muže, který má výrazný trenérský podpis i ve Zlíně – a proto právě tady moře kamarádů – ten má zážitek. A třebaže jeho tým prohraje, nemusí smutnit. Akční John, jak přátelé Petra Uličného léta titulují, jim to dokonale vynahradí.
„Mám tu fakt spoustu kamarádů, v poločase míváme neformální poradu pod tribunou, můj bývalý asistent Mirek Polášek se i tentokrát vytasil báječnou slivovicí. Je jako on – čistá, ryzí, výborná,“ glosoval mimofotbalové dění Uličný.
Mezitím si stačil vyměnit vzpomínky s řadou dalších spřízněných duší, třeba někdejším svěřencem Petrem Červenkou, kdysi docela zlobivým dítětem. „Trenér mi měl dát pokutu tisíc korun, nakonec jsem to nějak ukecal na dvě stovky,“ smál se po více než čtvrtstoletí levý obránce.
„My jsme spolu zažili hodně, jednou mi „Bečka“ musel utíkat až na tribunu, předtím vyskočil z okna kabiny,“ vybavuje si Uličný s pusou od ucha k uchu.
Na tribuně se rád pozdravil s jiným Červenkou, majitelem zlínského klubu Zdeňkem. „Komu fandíš,“ ptal se v žertu Uličný. „Hlavně tobě,“ dostalo se mu stejně vtipné odpovědi ze strany zlínského šéfa.
Zápas samozřejmě hodnotil Uličný i seriózně, pořád je velkým odborníkem, třebaže si drží i humorný nadhled.
„Sigma byla nesmírně produktivní, to rozhodlo, hrála hezký fotbal, Zlín se snažil, bojoval, kdoví co by se stalo, kdyby Poznar hned po snižujícím gólu vyrovnal,“ postřehl trenér, který má za stále aktivním Petrem Radou odkoučováno v lize nejvíce utkání a platil svého času za největšího bouřliváka na střídačkách.
Jeho druhem bývá ve Zlíně pokaždé dlouholetý kapitán zlínských fotbalistů i autor osobité fotografie v záhlaví článku Petr Klhůfek. „Kluci nehráli špatně, zajímavý zápas, nám ale zmíněná produktivita chyběla a doplatili jsme na chyby v obraně,“ podotýká.
