Když se sněžní čerti žení

Fotbalový zápas mezi Zlínem a Českými Budějovicemi se odehrál na sněhu. Foto: FC Fastav Zlín
ZLÍN - Výsledek 2:2 na hřišti Českých Budějovic nastolil ve fotbalovém Zlíně uspokojení a dobrou náladu. Podmínky, v jakých se při hustém celozápasovém sněžení hrálo, ovšem vyvolaly spíše otazníky. A co je zajímavé, také pozoruhodné vzpomínky.

Správce zlínského stadionu na Letné Ladislav Podmela si živě vybavuje zápas proti pražské Slavii na jaře roku 2008. Zlínská Tescoma tehdy 24. března podlehla soupeři ze špičky tabulky těsně 0:1, hrálo se na všem možném. Na sněhu, na ledu, na blátě i na písku.

„Dávat pak hřiště do pořádku, tak to tedy byla síla a myslím, že není ani teď co závidět kolegům v Českých Budějovicích. Když se vžiju do jejich role, tak bych si dokázal představit odložení zápasu o pár dnů,“ říká.

Dlouholetý kapitán zlínských fotbalistů Petr Klhůfek si ze své velmi úspěšné kariéry v první i druhé lize vybavuje několik utkání, která se odehrála ve sněhových podmínkách.

„Jeden mi utkvěl v paměti víc, než ostatní. Bylo to ve druhé lize, hráli jsme s Třincem. Začal sněžit hodně intenzivně, ale rozhodčí určil, že se bude hrát. Do odhrnovacích prací se zapojili všichni, kdo mohli včetně nás hráčů. Například posloužil stůl, který jsme obrátili a měli jsme univerzální pluh. A ono to přineslo úspěch, hřiště bylo nakonec v hratelném stavu a já dal z pozice stopera dokonce hattrick, vyhráli jsme nad přírodou i soupeřem, konkrétně to skončilo 5:2,“ vybavuje si Klhůfek po letech.

„To, že jsme na sněhové podmínky narazili právě v Českých Budějovicích, asi nebude náhoda, proti tomuto soupeři jsme hráli v podobných podmínkách i u nás doma, ale je to spousta let,“ říká Ladislav Podmela.

Když velí sníh, déšť a led, je to pro hráče vždycky složité.

„Kvalita hry samozřejmě trpí, ale zase mají navrch ti, kteří jsou na tom dobře fyzicky,“ připomíná zlínský exkapitán a dodává: „Sníh se vám lepí na kopačky, odkopnout míč je naráz složité, klouže to, nekoordinujete pohyb jak jste zvyklí.“

Samostatnou kapitolou je vlastní míč.

„Náš kustod a masér František Stružka si v podobných situacích věděl rady. Natřel míče určené do zápasu indulonou, aby neklouzaly. Což vydrželo deset minut a pak byly ještě živější,“ směje se ostřílený fotbalista časů minulých.

A připomíná ještě další „sněhovzpomínky.“

„Pamatuji, když nám na Letné pomáhala velká skupina studentů z holešovské policejní školy, anebo, když jsme museli vzít na pomoc bytelnou robustní frézu přivezenou z Velkých Karlovic.“

Zobrazit fotogalerii >>

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x