Častými „nespáči“ bývají houbaři, jenže ti jaksi zatím ostrouhávají. Jak se zdá, jejich čas se blíží, zatím ale mají smůlu.
Naopak pocity blíže nespecifikovaného štěstí, anebo alespoň uspokojení, zažijí ti, kteří vyrazí kolem šesté hodiny ranní na vycházku a na setkání s krásným ránem.
„Slunce stoupá nahoru a prosvítá korunami stromů, je to opravdový balzám na nervy. Lesy sice ještě nevoní houbami, ale deště posledních dnů udělaly své. Místo vyschlých pasek je naráz znát vláha coby předzvěst našich dalších, houbařských radostí,“ říká častý návštěvník ranních lesů Karel Srnec, jinak mimořádně erudovaný a uznávaný houbař.
„Chcete-li na koncert, pojďte do ranního lesa. To, co vám v těchto časech předvedou ptáci, naši pěvci nebeští, to je prostě paráda, kterou jinde nevyslechnete,“ dodává ornitolog Jiří Sviečka.
Více než slova znalců vyzývá k napodobení malá fotogalerie, na níž se podívejte a zvažte, zdali se nevyplatí občas si v tomto krásném čase přivstat…
