Kuřáci v defenzivě, pamatujete si na dávné značky?

ZLÍN - O škodlivosti kouření netřeba pochybovat, už téměř čtyři roky nesmějí vyznavači tabáku se svou vášní například do hospod. Tehdy to byla velká bouře například v parlamentu a jak už to tak bývá, nakonec jen ve sklenici vody. Ceny cigaret letí prudce nahoru a poněkud pamětnická anketa na toto téma není od věci.

Kdy jste začal(a) kouřit. A kdy přestal(a)?

Vybavíte si některé starší značky cigaret?

Lubomír Nečas, praktický a sportovní lékař, Zlín:

Kouření samozřejmě škodí, čím více cigaret, tím méně zdraví, to je nezpochybnitelné. Já sám jsem si cigaretu zkusil v pěti letech, maminka byla kuřačka. Jednu jsem jí vzal, zapálil, brrr. Bylo to poprvé i naposledy.

No jejda, myslím, že ke klasice patřily Partyzánky a Detvy. Později frčely tvrdé Sparty.

Jiří Novák, senior, Zlín

Zapálil jsem si coby fotbalový dorostenec někdy v polovině padesátých let minulého století. Dohromady jsem vykouřil asi deset cigaret, to je moje celoživotní spotřeba.

Partyzánky zná každý, Detvy taky, Startky a tak dále. Ale já si zakouřil Džunky, to byly cigarety s krabičkou, na níž byla plachetnice a dnes si je nikdo nepamatuje.

Marta Regnerová, manažerka, Zlín

Začínala jsem ve slečnovských letech. Dřív byla cigareta noblesa, paráda. Ale taky běžná věc. Kuřárny u nás v podniku byly na každém patře. Pustíte-li si český film, řekněme od třicátých do sedmdesátých let, pořád se tam kouří, zajímavé.

Pamatuji si třeba Olympie za šest korun, tvrdé Sparty byl luxus a Saint Moritz po tataráku a červeném vínu na zlínském zámku jiný svět. Jinak ceny. Hmmm, krabička Spart za 120…

Petr Michálek, ředitel divadla, Zlín

Začal jsem jako mladík, skončil přesně před deseti lety den ze dne. U nás v divadle máme pořád místnost zvanou i oficiálně kuřárna. Teď coby místo porad a setkávání se už bez dýmu.

Já jsem kouřil značku Lucky strike, otec Disco a Hifi a babička Camelky. Ty padaly z nebe z amerických letounů, jak mi vyprávěla.

Radomír Novák, bývalý fotbalista, Zlín

Občas jsem si zapálil i jako aktivní fotbalista, každý kuřák vám potvrdí, jak těžké je přestávat a dokonce přestat. Mně se to daří už tři dny…

Staré značky našich otců a dědů to byly Partyzánky nebo Letky. Myslím, že desítka byla nějak za korunu šedesát. Dnes přes sto dvacet za „ameriky“, to je dost.

Rudolf Maňas, bývalý rozhlasák, senior, Zlín

Kouřit jsem začal na vojně a měl jsem pak dlouho problém přestat. Povedlo se mi to až těsně před padesátkou. Už je to pětadvacet let.

Jistě, znal jsem třeba Astry, později například značku Clea za šest kaček. BT a Sparty za osm Kčs.

Zdeněk Venera, hokejový trenér, Zlín

Nezačal jsem nikdy, vždycky jsem razil heslo, že sportovci kouřit nemají. Prostě mi to ani nepřišlo. Jako trenér jsem vždycky mhouřil oči a smál se, když moji svěřenci tajně bafali třeba za autobusem.

Z dřevních dob si vybavím například Letky nebo Partyzánky, tuším, že stály korunu šedesát. I tuhle částku jsem ušetřil.

-->
×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x