Francisco José de Goya y Lucientes patřil mezi nejvlivnější evropské malíře přelomu 18. a 19. století. Jeho dílo je symbolickým koncem staré éry a počátkem moderního věku. Cyklus osmdesáti grafických listů nazvaný Los Caprichos (Rozmary), který je považován za jedno z autorových nejvýznamnějších děl, obsahuje širokou paletu motivů přes noční můry, neřesti či výstřednosti.
„Francisco de Goya tvořil na rozhraní dvou epoch – doby absolutismu a osvícenství. Jeho umělecká tvorba je nejprve pokračováním tradičního způsobu malby a grafiky, postupně se však osvobozuje a prezentuje novou osvícenskou filozofii. Svým charakterem předznamenává umění romantismu, impresionismu i expresionismu,“ uvedla kurátorka výstavy Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.
Goya je jedním z mála umělců historie, kteří se na vysoké úrovni věnovali několika výtvarným oborům současně. „Jedinečnost Goyovy grafické tvorby vidíme v její technické vyspělosti, ve volbě techniky v závislosti na zobrazovaném a tematické sepjatosti s aktuálním děním, autorovým životem i jeho dalším uměleckým působením,“ pokračovala Horňáková.
První vydání Los Coprichos vyšlo v roce 1799 v nákladu 267 výtisků. Jednu sadu, zřejmě přímo ve Španělsku, získal Felix Maria Vincenc, od roku 1845 IV. kníže Lichnowsky, hrabě z Werdenbergu, svobodný pán z Voštic, majitel panství Hradec nad Moravicí. Státní zámek Hradec nad Moravicí představil tento nejvýznačnější soubor své grafické sbírky zatím třikrát, a to v roce 1965, 1996 a 2019.
Nyní ho zapůjčil i do zlínské galerie, kde jej doplňují popisky, které původně doplnil zřejmě sám Goya. „Goya o sérii Los Caprichos řekl, že se mu podařilo zachytit pozorování, jaká obvykle neumožňují objednaná díla, a v nichž rozmar a fantazie nemají mezí,“ dodala Ladislava Horňáková.
