Na zlínském svahu se chvíli prohání pár dětí, jejich maminky se zahřívají a suší u baru, za chvíli přiběhne i omladina. Je několik stupňů nad nulou a nepěkně docela hustě prší.
Provoz přitom jede, pokladna otevřena, ale návštěvníků odpoledne samozřejmě pramálo.
„Nemůžeme se divit, ráno tu byly školy, pár dětí jezdí po koberci, instruktoři jsou připraveni, ale ten déšť to dnes vyhrává na celé čáře. Nezoufáme, ale moc dobře víme, že nám to hatí naše plány, teď v lednu by to mělo být nejlepší. Neblahou zkušenost bohužel máme už z minulého roku, snad se situace nebude opakovat. Jakmile jsou alespoň trochu příznivé podmínky, lidé sem chodí moc rádi, máme jim co nabídnout. Pohyb, občerstvení, lyžařskou školu i servis. Tak věříme ve zlepšení,“ říká jeden z provozovatelů Marek Sedlák.
Teploty teď na rozdíl od minulého týdne neumožňují ani akci „dělovou“, aby se zase zhutnila vrstva technického sněhu.
Vývoj počasí je stěží vyzpytatelný. Během pár desítek hodin tu poctivě mrzlo, pak sněžilo, přišel hustý déšť, dočasně ledovka, pak zase velká obleva. A znovu prší, prostě apríl v lednu.
„Už se na počasí opravu nedá spolehnout, ty změny jsou udivující a nelíbí se nikomu,“ má (ne)jasno Jaroslav ze Zlína, který vyvezl ke svahu vnuky, ale po chvíli se zase sbalili a mířili domů.
„Věříme, že by o víkendu mělo mrznout, samozřejmě bychom zase spustili děla, ale jasného teď není vůbec nic, například čtvrtek má být velmi teplý, pak by se mělo ochladit. Naše jediné přání je pořádná zima, mráz, sníh, práce se nebojíme, ale přírodě prostě poručit nemůžeme,“ dodává Marek Sedlák.
„Chlapi, jakmile začne mrznout, máte nás tu hned, ale teď to fakt v tom dešti vzdáváme,“ loučí se i za natěšené vnoučky děda Jarda.
Mimochodem s podobnými problémy a vrtochy nelednového počasí se potýkají i na Trojáku, na Stupavě, v Osvětimanech i jinde.
