Operaci, která trvala přibližně sedm hodin a na níž se podílela desítka zdravotníků, vedl docent Tomáš Kempný z Ostravy. „Věřím jim, operace se určitě podaří. Na podzim již oslavím své třicáté narozeniny na vlastních nohou,“ uvedla pacientka Anna Ryšavá den před operací.
Devětadvacetiletá Anna Ryšavá z Uherskohradišťska utrpěla vloni v listopadu při autonehodě v Buchlovských kopcích vážná poranění v oblasti dutiny břišní a komplikovaná zranění dolních končetin. Poranění pravé nohy bylo natolik vážné, že lékaři uvažovali o amputaci nohy.
Nakonec se však měkké tkáně nohy začaly hojit. „V holenní kosti však přetrvával defekt, který nebylo možno vyhojit jiným možným způsobem než náhradou kosti,“ uvedl primář Traumatologického oddělení KNTB Petr Mešík.
V původním plánu byl přenos lýtkové kosti ze zdravé levé končetiny do pravé postižené nohy na místo holenní kosti. Ale ráno v den operace došlo ke změně. „Ukázalo se, že můžeme využít lýtkovou kost z postižené nohy a přesunout ji do místa holenní kosti. Je to výhodnější pro pacientku, protože nebude mít operovanou druhou nohu,“ vysvětlil plastický chirurg z Ostravy Tomáš Kempný.
Lékaři tak využili střední část lýtkové kosti o délce necelých 20 centimetrů. Na místě pak zůstala horní a dolní část lýtkové kosti. Podle lékařů kost v noze chybět nebude. „Pacientka přišla o 19 cm holenní kosti, kterou jsme nahradili lýtkovou kostí ze stejné končetiny a pro zlepšení prokrvení jsme mikrochirurgicky přišili cévy laloku a cévy končetiny. Zvýšením vaskularity tak dojde ke zhojení končetiny a tím její záchraně,“ přiblížil docent Kempný.
„My se snažíme nahradit tu kost tak, aby dohojení probíhalo co nejrychleji,“ pokračoval Kempný. V praxi to znamená, že minimálně 14 dnů bude pacientka v nemocnici, následovat bude rehabilitace. Celá doba hojení a dohojení, aby noha snesla plnou zátěž, trvá podle slov lékaře většinou rok až rok a půl. Pacientka by nohu měla zatěžovat relativně brzy. Za 6 týdnů jí prý bude povolena částečná zátěž, bude sledována rentgenem. „Lýtková kost má ale v rámci rychlosti dohojení své limity,“ uzavřel lékař.
„Rekonstrukce bérce vaskularizovaným lalokem je ojedinělý, vzácný výkon. Zlínská nemocnice se stála jednou z mála nemocnic, která tyto techniky využívá. S docentem Kempným spolupracujeme již od roku 2007,“ uvedl bývalý ředitel Baťovy nemocnice Michal Filip.
Podle Michala Filipa lékařů, jako je doktor Kempný, není v republice mnoho a je proto rád, že se zlínskou nemocnicí spolupracuje. „Tuto techniku začínají využívat také kolegové na stomatochirurgii, zejména primář Šimek, a tak předpokládáme, že za nějaký čas budeme v tomto typu operací samostatní,“ dodal docent Filip.
