Paní Marcelo, jak to letos vypadá s návštěvností?
Máme zatím relevantní počty ke konci září, číslo je slušné, kolem 56 000 lidí, což sice není počet úplně rekordní, ale vracíme se do dobrých předcovidových časů, v minulosti jsme překonali šedesátitisícovou hranici. Moc za ní nezaostaneme.
Hrad zrovna opouštějí cizinci, Asiaté, což bude docela vzácná návštěva…
Určitě, rádi uvítáme úplně každého, zajímavé je, budeme-li za cizince považovat i slovenské turisty, že právě oni tvoří třeba ve dnech, kdy slaví státní svátek, například 29. srpna nebo 1. září, naprosto dominantní část návštěvníků.
Co je podle vás hlavním tahákem při návštěvě hradu?
Lidé mají zájem o leccos, hodně se jim líbí rozhled z věže, ale samozřejmě sbírky přírodovědné i historické, zajímají se o mumie, pořád máme lípu neviny, zajímají se o hladomornu, mimochodem máme dvě. Tradičně je značný zájem o velký devadesátiminutový okruh hradem.
Vidím tady i expozici věnovanou vzácnému muži Vojtovi Rosůlkovi…
Skvělý muž, dlouholetý ctitel Chřibů, našeho hradu, skaut, který znal každičký kousek přírody v okolí Buchlova. Máme tu k připomenutí stého výročí jeho narození moc pěknou výstavu vytvořenou především z jeho černobílých fotografií.
Jak budete mít otevřeno ve zbývajících dnech sezóny?
Teď už přímo v prostorách hradu o víkendech, na nádvoří se ale dá dostat kromě pondělí každý den a samozřejmě vycházíme plně vstříc předem objednaným zájezdům.
Od 1. listopadu se pro návštěvníky objekt uzavře, copak se bude dít za hradními zdmi?
Nastane takzvaný čas zimního úklidu. Všechny cenné předměty, které by mohly trpět chladem, umístíme do temperovaných prostor, budeme dělat mimo jiné údržbu podlah, práce bude mnohem více, bude jí jako na kostele, lépe řečeno jako na hradě.
Vy s rodinou zůstáváte?
Jistě, už jsme si zvykli, jsme vlastně hradní páni, naši kluci budou dál chodit do školy v Buchlovicích a my s manželem se začneme těšit na jaro, až zase otevřeme pro veřejnost.
