LLL – lahodnosti letních Luhačovic

Foto: zlin.cz
LUHAČOVICE - Léto vrcholí, Luhačovice jsou plné natěšených turistů a klientů lázní. Spousta z nich se sem vrací, jsou ale i ti, kteří sem zamířili úplně poprvé. Jedna taková skupinka si to šine Masarykovou třídou. Mladá dáma má mobilní telefon s trasami největšími moravskými lázněmi v ruce, a protože hledá Augustiniánský dům, můžeme dámskou společnost skryti v odpoledním davu klidně doprovodit. Náhodné setkání začíná u jednoho ze starších hotelů, takže máme před sebou příjemnou, asi hodinovou procházku. Osoby a obsazení. Maminka, dvě dorůstající děti a babička. Nuže, můžeme vyrazit.

„Hele, koukni, tady mají týdenní pobyt s polopenzí na sedm dní za 5600, no to je fakt paráda,“ upozorňuje hned zkraje cesty pohledná vedoucí výpravy, mimochodem ve velmi vydařených letních šatech.

A to je cena, která opravdu zaujme. Kvarteto vůbec nespěchá, proto i zastávky v řadě obchodů a obchůdků.

„Ty brďo, tady je napsáno Radhošť, to je teda stavba,“ obdivuje mladší z dcer docela monumentální stavbu. „A jo, toto je ta Alexandria, to znám už z dob svého mládí,“ ukazuje pro změnu babička na kultovní hotel centrálních Luhačovic. „A támhle to je hotel Palace, ten už tu stojí taky desítky let,“ ukazuje vnučkám další dominantu.

„Ahoooj, my jdeme večer do divadla, nepůjdete s námi,“ hlásí se další známí. Což se ještě uvidí, rodinka zatím vykračuje ulicí dr. Veselého směr kolonáda.

„Hele, babi, já ti vezmu lázeňský oplatky pro dědu, má je přece rád,“ praví jedna ze slečen.

V nejrušnější části lázní si prohlédnou panely zvoucí na Příběhy krajiny a malířů Luhačovic, předtím si na „stěně slávy“ povšimnou, kdo všechno poctil v minulosti návštěvou luhačovické lázně.

„Mami, o tom jsme se učili, Karel Čapek. A taky Vlasta Burian, prezidenti, Adina Mandlová a další a další,“ upozorňuje jedna z pozorných dívek.

Pak dorazí k Lázeňskému náměstí.

„Jé, tenisové kurty, to se musím podívat, jak to tu umějí,“ povídá další ze sester, zjevně sportovně založená.

„No, chtělo by to trošku opravit, hlavně ten plot,“ končí malou exkurzi u letitého areálu.

„Hele, tady jsou samé prameny. A tady je ten nejznámější, Vincentka,“ ukazuje babička před vstupem do nádherně zrestaurované haly. Tak se jdou napít.

„Mámo, já dám kačenkám kousek rohlíku, dívej, kolik jich tu je,“ těší se na podívanou na mostě nejmladší účastnice výletu. A obdivuje souboj kachen s početnými o cosi rychlejšími rybami.

„Mami, tady je Dům Bedřicha Smetany, to si určitě pamatuješ třeba z Četníků z Luhačovic, viď,“ fotí si zajímavou stavbu zmíněná vedoucí výpravy.

Pak projdou kolem někdy neprávem opomíjené budovy Jestřabí k rozestavěným obnovovaným Slunečním lázním.

„Tady už to někde musí být,“ zahledí se znovu do mapy v mobilu a pro jistotu i na informační panel pražská chodkyně a za pár minut končí první část vycházky, když se konečně dočká Augustiniánského domu.

„Holky a teď jdeme k přehradě, sil přece máme dost, už trochu pominulo to vedro,“ dává najevo babička, že pozoruhodnosti a LLL, tedy lahodnosti letních Luhačovic, nejsou zdaleka vyčerpány.

Přehrada je sice na katastru Pozlovic, ale to správné čtyřce ani místním patriotům pochopitelně nevadí. Ostatně vodní dílo se přece nazývá Luhačovická přehrada, že ano…

Zobrazit fotogalerii >>

--> --> --> --> -->