Jedna věc ale oproti nejlepším časům chybí. Ovšem všeho do času.
Už spíše v podvečer míří z práce domů po náročném dni Vladan Černý, ředitel několika lázeňských domů.
„Jasně, hostů přibývá, poklid je tu ale jak má v lázních být i tak, vždycky, a už od dětství, tu cítím tu lázeňskou specifickou atmosféru. Je tu les, divadlo, krásná architektura, jakési ideální spojení města i venkova, to jsou Luhačovice,“ říká a odhaluje to, co zatím opravdu chybí.
„K ideálu už je blízko, jakmile se objeví květy a listy, nastává nejkrásnější období, naštěstí trvá dlouho, kolem půl roku, takže se těšíme,“ uzavírá letmé setkání.
„My tři jsme tu určitě více než po desáté, tady je krásně vždycky, samozřejmě, že zeleň, vůně a květy tomu ještě přidají, ale my jsme spokojeny určitě i teď,“ libují si na lavičce u kolonády v jarním sluníčku tři kamarádky, které dorazily na týdenní samoplátecký pobyt z Hořovic u Berouna.
Do haly Vincentky si to namířila i maminka s malou dcerkou.
„Už jsme u vás, tady vedle v Uherském Brodě, skoro rok. Ujeli jsme sem před válkou, normálně bydlíme v Kyjevě a věříme, že se co nejdříve budeme moci vrátit. Do Vincentky si jdeme posedět a napít se zdravé minerální léčivé vody,“ povídá mladá maminka Anastasia.
Pokračování článku najdete zde.
