Filipe, v loňském roce to byly přímo travní hody, ve Štítné se konalo mistrovství světa, jaká bude letošní sezóna?
Náš kopec si letos potřebuje jednoduše odpočinout, loni dostal mimořádně zabrat. Čeká nás dost práce, musí se samozřejmě kosit, opečovávat, upravovat, ale už jsme zahájili trénink. Vrcholem letos bude závod Českého poháru, což bude v parném létě v srpnu.
Jaké musí mít správný travní svah pro závody parametry? Tak jako ve fotbale to asi nebude…
Povrch musí být zbaven drnů a hrbů, pěkně zastřižený, někde kolem pěti sedmi centimetrů výšky. Kdyby byla trať děravá, bylo by tu vážné nebezpečí, že se speciální lyže – i u mužů je to do metru délky- zasekne a hrozí úrazy.
Připomeňme třeba pro méně znalé v jakých disciplínách se na trávě závodí. Sjezd asi ne, že?
Sjezd ne, ale jinak kopírujeme klasické sjezdové lyžování, takže slalom, obří slalom a super G.
Více než na rychlost se jistě dbá hlavně na techniku, ale pro představu, jak rychle se jezdí?
Nejde o absolutní rychlost jako ve sjezdu, v zatáčkách se měří, bývá to kolem šedesátky, ale v některých úsecích se ojediněle naměří i přes stovku, ale o rychlost a hazard opravdu nejde. To jsou výjimky a ty největší rychlosti padaly na sjezdovkách, které jsou v zimě označovány modrou barvou.
Loni jste měli doma nejprestižnější světovou soutěž. Mimochodem, asi bychom těžko v našem kraji hledali jiné pořadatele mistrovství světa. Kam se naše a světová špička vydá letos?
Samozřejmě na řadu míst v zahraničí, u nás se pojedou světové poháry v Orlickém Záhoří a ve Velkém Meziříčí.
Když zahraničí, kde se vlastně jezdí kvalitně na přírodním zeleném povrchu kromě České republiky?
Vlastně ve všech zemích kolem naší republiky. Hodně kvalitních závodů bývá i v Itálii, ve Švédsku a dobře si vedou třeba i Japonci.
Travní lyžování je atraktivní, není vázáno na sníh. Jaký je o něj u nás zájem?
Je značný, což nás moc těší. Pozoruhodné je, že přibývá dětí a má to jeden pozitivní dopad. Když děti, tak také jejich rodiče. Což je kategorie Masters. A těch tatínků je leckdy v závodech více než v hlavních kategoriích mužů a dorostenců.
Patříte do české reprezentace, sbíral jste medaile na světových soutěžích, ale zabrzdilo vás zranění kolena. Už je to lepší?
Pořád jsem v rekonvalescenci, ale v polovině sezóny bych chtěl být zpět. Držím pěsti i Šimonu Liškovi, který se chystá na mistrovství světa juniorů v Japonsku. A zvu všechny, kteří by si lyžování na trávě chtěli zkusit. Budou u nás na Dubečkách ve Štítné vítáni.
