Majitelé luhačovického zámku žalují město o miliony

Foto: MěÚ Luhačovice
LUHAČOVICE - Jako by nestačily ztráty, které postihly lázeňské a na turismu závislé město Luhačovice tím, že kvůli pandemii zejí desítky hotelů a penzionů prázdnotou a o výdělek přicházejí denně také spousty místních podnikatelů a živnostníků. Letošní podzim je pro radnici neradostný i proto, že město čelí žalobě ze strany vlastníků zdejšího barokního zámku, rodiny Thienen, potomků šlechtického rodu Serényiů. Jde o téměř 11 a půl milionu korun za škody, které měly vzniknout tím, že se město o zámek řádně nestaralo.

Podle Ludvíka Juřičky, advokáta zastupujícího rodinu Thienen, město nepostupovalo s péčí řádného hospodáře, protože neprovádělo řádnou údržbu zámku. “Nevhodnými a neodbornými zásahy došlo ke zhoršení stavu objektu,” vyjádřil se letos v září.

V prostorách zámku sídlil desítky let Dům dětí a mládeže a donedávna také Základní umělecká škola. A zatímco podle starosty Luhačovic město po léta zámek zodpovědně spravovalo, rodina Thienen je přesvědčena o opaku a žádá finanční náhradu.

 Vlhké podlahy byly navíc zakryty linoleem, terasa se odklání od budovy…

O problémech se stavem památky se zmínil i Franze Thienen-Adlerflycht v rozhovoru z dubna 2018 pro server Luhačovice.cz. „Zejména se musí řešit odvlhčení, které zde bylo v minulosti zanedbáno. Objekt nemá průchodné potřebné drenáže, které by odváděly nadbytečnou vlhkost pryč. Sklepy byly zasypané pískem, takže tam cirkulace vzduchu nemůže fungovat. Vlhké podlahy byly navíc zakryty linoleem, které vlhko nepropustí, někde je i nevhodné vnitřní obložení stěn. O stavu budovy vypovídá také, že kancelář v zámku jsme si chtěli zřídit původně v jiné části stavby, než je dnes. Měla být v rohové části zámku, kde je i terasa. Jenomže, když jsme se bavili ve spolupráci s městem a památkáři o nějaké možné sanaci, tak jsme přišli na to, že je to tam totálně vlhké a terasa se odklání od budovy,“ popsal tehdy jeden z majitelů zámku v rozhovoru s mluvčím radnice Nikolou Synkem.

„Že stav zámku není dobrý, se vědělo. Realizovat jeho zásadnější opravu bylo ale pro město, které ho mělo v majetku, velmi složité. Po léta nebylo jasné, kdy a jak táhlé restituční řízení skončí a jestli se najednou nebude muset zámek vracet. Město nechtělo investovat nějaké miliony z veřejných peněz do opravy objektu, který by vzápětí odevzdalo. Dělaly se proto jen některé dílčí opravy – například výměna některých oken,“ reagoval tehdy v rozhovoru mluvčí.

Město se brání: O zámek jsme se starali a pak platili vysoký nájem

Podle nedávno zveřejněné tiskové zprávy radnice byl ale zámek už v roce 2017, kdy rozhodl krajský soud o jeho vydání Isabele Thienen, plně funkční, což podle starosty dokládá i fakt, že se tehdy jednalo o možném pokračování nájmu. Právě tím, že zde fungovaly dvě školské organizace, byla nemovitost udržovaná v dobrém stavu, a to z veřejných prostředků. Město do oprav tohoto objektu i nad rámec běžné údržby v minulosti investovalo nemalé finanční částky,“ uvádí zpráva podepsaná starostou Marianem Ležákem a místostarostou Jiřím Šůstkem.

Se zástupci rodiny Thienen se luhačovičtí zastupitelé několikrát setkali a město prý opakovaně deklarovalo snahu o vstřícnou dohodu ve všech bodech. „O majetek, který si restituenti ještě nepřevzali, se město dál staralo, bez nároku na úhradu většiny provozních nákladů. V případě zámku až do prosince roku 2019. Úřad společně s nemovitostí předal i všechny potřebné zprávy o provedených revizích,“ píše se v tiskové zprávě.

ZUŠ najde zázemí v sokolovně, DDM v bývalých jeslích

Vedení města pak podle starosty akceptovalo, že za DDM v zámku zaplatí tržní nájem, a to i zpětně za 2,5 roku od vydání rozhodnutí o restituci. Celková částka k úhradě do konce letošního roku tak činí přes půl druhého milionu korun. Protože ale na tak vysoký nájem radnice z dlouhodobého hlediska nemá peníze, přesunou se od ledna 2021 děti a mládež do budovy bývalých jeslí. Stejně nepřijatelná byla výše tržního nájmu také pro ZUŠ, kterou zřizuje Zlínský kraj. Proto musela umělecká škola už letos učebny v zámku vyklidit. Provizorní útočiště jí nabídlo město v budově, kde dřív sídlil finanční úřad, a to trvalé by měla najít v budově sokolovny.

O žalobě se vedení města dozvědělo letos v září. Předcházela jí předžalobní výzva, na kterou radní reagovali opět snahou se s vlastníky zámku sejít a jednat. Místo odpovědi se ale z médií dozvěděli, že už je žaloba – podle vedení města vykonstruovaná a neoprávněná – v běhu.

Chceme dál jednat, vzkazuje město restituentům

„I tak jsme ochotni dál komunikovat a pokračovat ve snaze o spolupráci,“ uvádí starosta s odkazem na nájem za pozemky rodiny Thienen, na kterých má město své budovy Technických služeb a zahradnictví. Zaplatit by totiž mělo v tomto případě nájem za tři roky zpětně. Chce proto do budoucna restituentům nabídnout výměnou za jejich pozemek pod městskými objekty areál bývalého sběrného dvora. Už v minulosti musely Luhačovice potomkům Serényiů vyplatit necelých pět milionů za prodaný pozemek pod Peny marketem. I vzhledem k tomu, že v těchto záležitostech nebyl problém se dohodnout, nerozumí představitelé Luhačovic, proč musely nesrovnalosti ohledně zámku dojít až k soudu.

Soudní spor o miliony může trvat klidně roky. Zatím žalované straně ještě nedorazila ani první soudní obsílka.

Sponzorem článku je společnost Podlahy Praha, která nabízí tyto produkty a služby: