Nuže, Peťo, co je aktuálně nového?
Docela dost, je to frmol. Končím pomalu třetí ročník na gymnáziu v Uherském Hradišti, pořád dojíždím z Uherského Brodu. Udělal jsem si řidičák na auto. Přeci jen mám více času, když už nehraju fotbal. Ale rád ho mám pořád.
Takže se můžeš absolutně soustředit na atletiku?
Dá se to tak říct, asi už to rozhodnutí bylo nutné. Hlavní disciplínou je samozřejmě dálka. Teď se mi povedl nejlepší „nevětrný“ skok. V Olomouci se sešly slušné podmínky s formou a bylo z toho 788 centimetrů, to potěšilo.
To by měl být splněný limit na srpnové mistrovství světa juniorů. Kde se koná?
V Jižní Americe. V Peru, v jejich hlavním městě Limě. Pozoruhodné je to, že organizátoři se pořádání nejdříve vzdali s tím, že nemohou zajistit bezpečnost účastníků. Pak se to rozhodnutí změnilo a šampionát se tam podle všeho konat bude.
Ty jsi zazářil nedávno i na jiných závodech, v dálce to bylo doma v Uherském Hradišti na lize 780, ale dařilo se i ve sprintech…
Květen je fakt nabitý. Tam jsem běžel i štafetu a dal jsem si dvoustovku. Čas 21.40 je pro mne taky hodně slušný. Lepší, než jaký před lety zaběhl coby klubový rekord specialista Zdeněk Stromšík. A ještě pár dnů předtím v Ostravě se mi povedlo zaběhnout hladkou stovku za 10.66.
Petře, ty jsi a ještě budeš dle atletických regulí nějaký čas v mládežnických kategoriích. Ale už 7. června začíná mistrovství Evropy seniorů v Římě. Láká tě to?
Určitě, ale účast mají při tvrdém limitu jistou jen ti, kteří skočí do konce tohoto týdne 8 metrů. Já ještě jedu na závody do Německa, uvidíme. Dostat se tam dá i podle aktuálního ratingu, závodit by mělo 30 atletů, já jsem zatím třicátý šestý…