Zdravotnictví byla jasná volba
Proč se však rozhodla studovat zdravotní školu a pomáhat druhým?
„Na střední škole jsme jako žákyně chodily na praxe do různých sociálních zařízení i do nemocnice a já si postupně uvědomovala, že právě zdravotnictví je směr, kterým se chci vydat. Proto jsem pokračovala studiem na Vyšší zdravotnické škole,“ ohlíží se zpětně na úvod diplomovaná sestra Marie Chudá, proč si zvolila tuto profesi.
Po mateřské dovolené začala pracovat na oddělení intermediární péče, nejdříve na zkrácený úvazek, později naplno. V dubnu roku 2025 nastoupila zároveň i do ambulance paliativní péče.
„Do této ambulance chodí pacienti s onkologickým onemocněním, s chronickým onemocněním, kterým již byla ukončena veškerá léčba a my jen pomáháme překonat všechny nesnáze na konci jejich života. Ve spolupráci s MUDr. Mikolajkovou je obohacují vyslechnout všechny příběhy, a hlavně si na tyto pacienty najít čas a umožnit jim důstojné doprovázení na konci života,“ říká Marie Chudá.
Pomáhá i rodinám nemocných
Empatická zdravotnice však nezůstala pouze u pacientského lůžka a paliativní medicíny, ale nadále pomáhá i v jiném oboru.
„Loňský rok jsem dostala nabídku účastnit se certifikovaného kurzu psychosociální pomoci rodinám nemocných. Jelikož se mi to prolíná i do paliativní péče, prohloubila jsem si své znalosti a nabízím tedy rodinám pacientů své služby. Právě rodinný příslušník je první, který je nápomocný nemocnému a každý se s tím může vyrovnávat jinak a potřebuje povzbudit,“ vysvětlila Marie Chudá.
Podpora početné rodiny
Práce ve zdravotnictví pro ni není jednoduchá po fyzické ani psychické stránce. Do toho se stará o početnou rodinu, která ji však v její práci plně podporuje.
„Vždy jsem chtěla mít větší rodinu. Máme 8 dětí. Děti přicházely jedno za druhým a já se vracela do práce a zase si odskočila na mateřskou dovolenou. Od roku 2018 jsem na oddělení intermediární péče na trvalo. Práce zdravotní sestry a naši pacienti mě nabíjejí energií, kterou potom přenáším i do rodiny. A právě tato energie mi pomáhá vše zvládat. Práci jsem začala vnímat jako své poslání. Dokážu oddělit práci a rodinu. Co je doma, je doma, a co je v práci, je v práci. Mám také hodného a chápajícího manžela, který mi vždy pomáhal a pomáhá. Ale děti už jsou odrostlé a mohu se spolehnout i na ně,“ prozradila zkušená zdravotnice.
Úcta k lidskému životu
A jak sama sestřička vnímá své pacienty, kteří vyhledají pomoc v rámci interní odbornosti?
„Každý pacient je jiný, každý vnímá svou nemoc jinak. Ke každému se snažím chovat tak, jako kdybych byla pacientem já. Občas mi připadá, že se vytrácí úcta k lidskému životu. Dnešní doba přináší nárůst pacientů závislých na alkoholu, drogách a pacientů s psychickými nemocemi, a právě s těmi je to někdy opravdu náročné. Je důležitá i spolupráce rodiny těchto pacientů,“ dodala Marie Chudá.
Zajímají vás zprávy ze zdravotnictví? Více jich najdete na webu zlin.cz.
