Zůstává vám v paměti i vůbec první ligový zápas?
Jistě, na to se nezapomíná. Hrál jsem za tehdejší Synot zrovna na pražské Letné proti Spartě, prohráli jsme tuším 1:3, ale já zrovna vstřelil svůj vůbec první gól.
Rekordmanem se můžete stát právě v duelu proti stejnému týmu, po reprezentační pauze přijede na Slovácko právě Sparta...
Už teď se s kluky těšíme, zápasy proti pražským „S“ mne vždycky nejvíce lákají. Bylo to tak i v Plzni a je to tak i dnes.
Zajímavé je sledovat, jak vám to běhá, přeci jen jste v pokročilém fotbalovém věku. Máte pro to vysvětlení?
Určitě to bude genetickou výbavou, asi to mám po tátovi, ten taky hrával, i když ne na nejvyšší úrovni. Musíte mít i štěstí, aby se vám vyhýbala zranění.
Jste jedním z pilířů Slovácka, tým je plný zkušených hráčů. To je určitě cenná devíza.
Nepochybně, na věk se u nás nehraje. Důležitá je herní praxe, zkušenost, to myslím naplňujeme vrchovatě. A nemyslím si, že je to jen případ nás, kteří jsme už překročili třicítku.
Ligové bitvy jsou jedna věc, ale určitě si rád vybavíte i jiné, třeba Ligu mistrů, je to tak?
Nepochybně. Zahrál jsem si třeba proti Realu Madrid, Barceloně, Bayernu Mnichov, Manchesteru City. O tomhle jsem vždycky včetně reprezentačních startů snil a ono se to vesnickému klukovi povedlo.
Trenér reprezentace Jaroslav Šilhavý nasbíral od časů federální ligy ještě o 29 zápasů více, má jich 465, absolutní rekord, láká vás pokoření téhle mety?
Jistě že ano, ale bude důležité být u toho. Rád bych byl, ale smlouvu mám zatím do konce sezóny.
Fotbalisté bývají talentovaní i na jiné druhy sportů. Je to i váš případ?
Snad ano, rád to zkouším na bruslích s hokejkou, času je ale pomálu. Velmi rád mám taky tenis.
Nuže, hodně sil a zdraví. A budeme se těšit na další zápasy a sezóny.
Velmi rád, bude to samozřejmě souviset se zmíněným zdravím. Zatím drží, tak uvidíme.
