Obětavý, nezdolný, bojovný, bleskurychlý. Ale i usměvavý a férový. Takový je věčný mladík na tenisových dvorcích, kde se dějí věci.
Osmačtyřicetiletý žurnalista, táta tří dětí, se dostává po bok naprostých legend.
„Je to tak, protože jsme se zhruba během roku naučili pojmenovávat jeho zvučným a krátkým příjmením tenisové pojmy. Tedy teč míčku na síti neboli prasátko už hlásíme vždy jako „heč“. Smeč je samozřejmě „heč“, nedej bože, když k ní přijde – křeč je také „heč“, samozřejmě že mečbol je po našem hečbol, prostě má to někdo štěstí,“ glosuje klasik tenisového oboru, o dvacet let starší, ale stejně kvalitní hráč Petr Polák.
Dostat se do vybrané společnosti lidí, jejichž příjmení se dostala do tenisové terminologie, tak to opravdu něco znamená.
Zlínský pamětník Jiří Novák, otec našeho velmi úspěšného reprezentanta a semifinalisty Australian Open Jiřího Nováka mladšího, připomíná, že se takové pocty dostalo nemnoha legendám.
Například Dwight Davis stál u zrodu Davisova poháru v roce 1900, jiný Američan Bill Tilden je zase znám nejen jako sedm let světová tenisová jednička, ale také coby „otec“ Tildenova gamu, tedy sedmé, důležité hry každého setu.
Zmíněný Robert Heč se tak dostává do neskutečné společnosti a vlastně je na samé špičce dění.
Není totiž známo, že by pánové Tilden a Davis dokázali tak dokonale zpracovávat reportáže mimo tenisové dvorce, jako se to už bezmála čtvrtstoletí daří „zlínskému Nadalovi“.
Ten si navíc ve chvílích, kdy se mu tolik nedaří, říká sebemrskačsky Nedal. Čímž prokazuje svůj smysl pro humor. Mimochodem, ten by na amatérských a rekreačních sportovištích neměl nikdy chybět.
