„Časy, kdy se lišky vyskytovaly opravdu ojediněle, jsou dávno pryč. V dobách, kdy jsem s myslivostí začínal, tedy před více než půlstoletím, jsme za rok skolili třeba jednu. K dnešku jich jen u nás v honitbách v okolí Bohuslavic u Zlína a Březnice je kolem padesátky,“ uvádí do problematiky dlouholetý znalec Miroslav Ohnůt, který se myslivosti věnuje desítky let.
Je jasné, že škodná dokáže decimovat stavy drobné zvěře, a tak jsou výsledky honů na bažanty a zajíce víceméně symbolické.
„Nejde ale o jediný problém. Například umělý odchov bažantů působí fakt, že ptáci zůstávají na noc místo na stromech pod nimi. Tam se stejně jako mladí zajíci i další drobná zvěř stávají snadnou kořistí poměrně nově usídleného druhu, jimž je výr. Poslední dobou velice aktivní, státem chráněný, ale pro naše stavy opravdu hodně nebezpečný,“ dodává Ohnůt.
Myslivci teď na prvních naháňkách loví i černou zvěř.
„Jedná se o počty zatím v řádech jednotek, uvidíme, jak to bude dál. Vrásky mně i mým kolegům působí situace s africkým morem prasat. Nákaza se šíří ze západu i východu a znovu se stáváme ohroženou zemí,“ zdvíhá varovně prst další zkušený myslivec Alois Prachař z Provodova.
Pokud tedy mají myslivci z něčeho radost, pak je to na některých místech potěšitelně rostoucí zájem zástupkyň něžného pohlaví. „Zkoušky zvládají velmi dobře, rádi mezi chlapy přivítáme novou dívčí krev,“ těší trend Prachaře.
„Zvlášť za pozornost stojí aktivita nových myslivkyň, co se týče ovládání loveckých psů. Ženy jsou často daleko preciznější než muži a dá se říci, že jim tahle myslivecká disciplína jde čím dál lépe,“ nachází Ohnůt přeci jen pozitiva začínající „vráskové“ myslivecké sezóny.
