Lesní inženýr Jaroslav Batka založil želechovickou plantáž vánočních stromků před deseti lety. „Plantáž byla založena před deseti lety, kdy jsme zasadili tříleté sazenice. Každý stromek z těch velkých, které se dnes řežou, jsou staré nějakých 11 – 12 let,“ uvádí pěstitel stromků Jaroslav Batka.
Dnes na plantáži roste osm tisíc kavkazských jedlí a stříbrných smrčků neboli smrků pichlavých.
„Jedle kavkazské jsou dnes nejžádanější stromky. Je to díky tomu, že mají jehličky uspořádané jako umělý stromek, jsou to nejhustší stromky, které se dají v přírodě najít. Každý stromek je navíc ručně tvarován, sám do takové formy nevyroste. Musíme se o něj starat po celý rok, hnojit ho, tvarovat a vyžínat trávu,“ pokračuje Batka.
Každoročně Jaroslav Batka zasadí asi 10 tisíc stromků nejen v Želechovicích, ale také na několika dalších plochách. Odborná a náročná práce se mu začala vyplácet až vloni, kdy jehličnaté symboly Vánoc dorostly do správné výšky.
„Lidé přijdou, vyberou si stromeček a pak jsou dvě možnosti. Buď si ho předem jenom zamluví, takže se stromeček označí číselným kódem s tím, že ho budu řezat někdy po 15. prosinci. Nebo si stromek rovnou uřežou sami. Není důležité, jestli se stromek uřeže 1. listopadu nebo 1. prosince, důležité je umět ho správně skladovat,“ dodává Jaroslav Batka.
Uřezaný a zapomenutý stromek zůstane v přírodě zelený až do jara. V domácnosti by ale neměl dostat teplotní šok. Také je dobré kmen o pár centimetrů zkrátit a uložit jej do vody. Čerstvým řezem strom přijme až 5 litrů vody, a vydrží déle svěží.
