Obecně se na vzniku potíží podílí úbytek vody pocením i nedostatečný příjem tekutin. Postižený má bolesti hlavy, závratě, malátnost, slabost, intenzivní žízeň, může dojít až ke ztrátě vědomí.
„Jako první pomoc bychom měli danou osobu přesunout do chladnějšího místa, uložit do pozice vleže s lehce zvýšenou polohou nohou a ručníkem namočeným ve studené vodě nebo ledem ochlazovat kůži. Nutné je také doplnění tekutin. Do 30 minut by se měl postižený cítit lépe,“ zmiňuje primář Interního oddělení KNTB Vladimír Kojecký.
Pokud však problémy přetrvávají, může jít o stav blízký úpalu vyžadující transport do nemocnice.
„Prevencí je dostatečné pití tekutin, zejména při fyzické námaze, lehké a vzdušné oblečení a omezení pohybu na slunci mezi 11. a 15. hodinou. V horku bychom se také měli vyhnout alkoholickým nápojům a pokud to jde, omezit fyzickou námahu. Myslete rovněž na to, že odpověď organizmu na nadměrné ztráty vody a soli se může dostavit i několik dní poté, co byl člověk extrémnímu horku vystaven. Proto bychom měli pamatovat na dostatečný pitný režim neustále,“ pokračoval Kojecký.
Při horkém počasí je potřeba také věnovat zvýšenou pozornost malým dětem. Na Dětském oddělení KNTB byly již hospitalizované dvě děti s úpalem. Problémem může být i úžeh nebo spálení kůže na přímém slunci.
„Sluneční záření je nejsilnější mezi 11. a 15. hodinou, v horkých dnech je proto potřeba být s dětmi během poledne ve stínu. Malým kojencům do šesti měsíců věku pobyt na přímém slunci nedoporučuji vůbec,“ říká primářka Dětského oddělení KNTB Lucie Procházková.
Při slunění bychom měli dodržovat známé věci – na ochranu kůže používat opalovací krémy s vysokým UV faktorem, dodržovat pitný režim, ideálně pít neslazenou vodu nebo minerálku. Zásadní je také snižování okolní teploty v uzavřených místnostech nebo dopravních prostředcích tak, ať pokud možno rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nepřesáhne sedm stupňů Celsia.
„Nikdy nenechávejte v horkých dnech samotné dítě v zaparkovaném autě, a to ani na krátkou dobu,“ dodává na závěr Procházková.