Drátenictví je fenoménem slovenské lidové kultury a zdejší drátěné výrobky jsou unikátními artefakty i ve světovém měřítku. Drátenictví jako svébytný obor vzniklo v 18. století ve dvou horských oblastech Slovenska, původně jako způsob opravy keramických výrobků. Sezónní vandrovní řemeslo se už v 1. polovině 19. století stalo zdrojem obživy většiny tamních mužů. Následně vznikaly ve světě celé manufaktury a továrny a drátenictví se stalo ekonomicky nejúspěšnějším slovenským řemeslem. Úpadek přišel po 1. světové válce a kolem poloviny 20. století se v původní podobě vytratilo řemeslo úplně.
Považské muzeum v Žilině dnes komplexně dokumentuje historii drátenictví a eviduje více než šest tisíc kusů výrobků i obrazového a dokumentačního materiálu. „Historie slovenského drátenictví je příběhem odříkání, ale i odhodlání, odvahy a šikovnosti prostých rolníků z nejchudobnějších horských regionů severozápadního Slovenska a Spiše, kteří obohatili světovou materiální kulturu o nový typ praktických předmětů každodenní potřeby a drát povýšili na klasický řemeslný a výtvarný materiál,“ říká k výstavě její kurátor Ondřej Machálek.
Základem výstavy jsou kopie nejvzácnějších a nejstarších kusů drátenických předmětů, které vytvořili tradičními technikami podle originálních sbírkových předmětů Žilinského muzea dráteníci Ladislav Fapšo a Miroslav Kalman. Druhou částí výstavy je ukázka volné tvorby současných slovenských drátenických mistrů, která prezentuje oživenou tradici tohoto řemesla.
Výstavu, která bude k vidění od 22. října do 27. února 2022, najdou návštěvníci v 1. podlaží budovy 14 ve 14/15 Baťově institutu. Expozici doplňuje také část přibližující osobnost a dílo vizovického dráteníka Pavola Adamce.
