Ondro, sezóna skončila, už můžete hodnotit. Co bylo jejím vrcholem?
Určitě mistrovství světa v paraatletice v Paříži. Konalo se v červenci, závodit s nejlepšími sprintery světa byl fantastický zážitek. Jen škoda malého zaváhání na startu, i tak jsem zaběhl na stovce slušný čas 14.81 a obsadil jsem jedenácté místo.
Byl čas se v metropoli nad Seinou mrknout na památky, do Louvru, na Eiffelovku, k Vítěznému oblouku a jinam?
Možná mi nebudete věřit, ale my měli tak nabitý program, že to bylo pořád mezi stadionem a hotelem, tak snad někdy příště. I tak jsem se vracel nabitý novými zážitky, fandilo nám hodně lidí, především děti byly senzační.
Prozradíte další letošní úspěchy?
Pokud jde o úspěchy, bylo jich dost. A jsou podloženy tvrdou přípravou, moc za ni děkuji trenérovi Milanu Nožičkovi i sponzorům. V Olomouci na Czech Open jsem vyhrál stovku a byl druhý na dvoustovce. Na Para Moravia Cupu jsem získal zlato na dvoustovce a bronz na poloviční trati.
Závěr úspěšné sezóny pak byl v Pardubicích, tam se vám dařívá vždycky…
A zadařilo se i tentokrát, třešničkou na dortu je nový český rekord na 200 metrů 30,13, na stovce mi o kousíček utekl. Aspoň mám motivaci na příští rok.
Následuje příprava na halovou sezónu, a co tedy dominuje v myšlenkách na příští kalendářní rok?
Povedlo se mi splnit limit na mistrovství světa v japonském Kobe. Věřím, že klapne nominace. Těším se už teď.
Ještě důležitá věc, ať vás lidé více poznají, co děláte v běžném životě?
Pracuji jako fotograf a moc rád fotím hezké věci.
Tak přeji hezké dny, fotky i atletickou realitu.
Díky za to.
