„Mišpule má drobné plody, připomíná to jablíčko se čtyřmi peckami. Sbírají se, až zhnědnou a jsou správně cukernaté. Byla jsem na ten sběr sama, takže to pod 18 let starým stromem trvalo tři dny, záda jsem opravdu necítila. S kvasem je to ovšem už docela jednodušší, v teple vyzraje za čtrnáct dnů a pak už jsem mohla do pálenice. Snad se mi povedla,“ popisuje paní Sylvie celý výrobní proces.
Sama prý ještě nestačila pořádně ochutnat, ale může si být jista, že…
… „může si být jista, že jde o vynikající, jemnou pálenku s příjemným aroma po hruškách nebo oskeruších. Je opravdu výborná, jako sama autorka, kdybych měl psát známku jako ve škole, pak píšu jedničku s hvězdičkou a dvakrát podtrhnu,“ říká majitel březnické pálenice Lubomír Chalupa.
„Mišpulovice se musí stejně jako jiné kvalitní pálenky ochutnávat s přáteli, tehdy to celé nabývá na významu. Jde o společenskou záležitost a myslím, že bude výborná třeba při vánočním rozjímání,“ těší se na provoněné svátky Sylvie Sedlářová s tím, že z dvou set litrů kvasu napálila 32 litrů unikátní dobroty.
Pokud se někdo diví, že tato pokračovatelka umění své učitelky Stanislavy Chalupové, umí, co málokterá žena, pak je dobré připomenout, že bývalá animátorka a mimo jiné i výtvarná umělkyně má i jiné řádně osedlané koníčky až koně.
„Přes čtyřicet let se věnuji myslivosti a třicet let také chovu loveckých psů. V mém případě velšpringršpanělů,“ nepřestává udivovat, jako by se nechumelilo.
A to zrovna v čase, když u pálenice letos poprvé pořádně chumelí a zima definitivně přichází.
