Co myslíte, tenisový „Otče“, může tenis léčit na duši?
Nepochybně, každého z nás provázejí životem chvíle lehké i smutné, tady to platí stejně. Ale myslím, že právě hra, soutěživost, výhry i prohry přinášejí hlavně odpočinek ducha. Byť často tedy jistou únavu tělesných schránek. Naposledy v sobotu, kdy tu hrál úžasně nováček, Milan Novák ze Zlína, který jen vyhrával, ale musel předčasně skončit. I z pracovních důvodů. Nakonec turnaj vyhrál Martin Tuhý z Mařatic.
Jakou nejdelší „mši“ jste v tenisovém svatostánku sloužil?
Tak to byla jednou při nočním turnaji s grilováním a živou hudbou skutečně síla. Byl jsem na kurtech nepřetržitě čtyřicet hodin, dohrávalo se v půl sedmé ráno.
Hrajete ročně kolem dvacítky turnajů, vy sám máte práci nejen s pořádáním, řízením turnaje, ale třeba i při permanentním občerstvování žíznivých i hladových tenistů. Kolik lidí sem třeba na noční turnaj s živou hudbou zavítá?
Bývá to nápor, někdy až kolem 300 lidí, to je tedy šrumec.
Nepochybně si tu zahrály známé osobnosti. Tedy na hudební nástroje, své hlasivky, ale jistě i s míčky a raketami…
Byla jich spousta, třeba Miloslav Šimek, hokejisté, mimo jiné Jakub Voráček, Jarda Balaštík, herec Josef Dvořák a prim hrál Igor Timko z kapely No Name, s tím jsem hrál za umělého osvětlení od jedné do tří v noci veliký mač.
Domácí se tu cítí jako ryby ve vodě v nedalekém rybníku. Co takoví cizinci, také zajedou?
Samozřejmě, vybavuji si kluky z Itálie, Srbska, Polska, hrál tu i borec z Brazílie, tehdy bylo snad vůbec největší vedro v historii těchto akcí. On využil počasí i výborné fyzičky a turnaj vyhrál.
Nechtěl jste s náročnou prací někdy praštit?
Jedinkrát. Bylo strašlivé sucho, nebylo čím kropit a tehdejší majitel nám odmítl pomoci s novým vrtem, ale překonali jsme to. Dnes mám areál pronajatý od města a funguje to velmi dobře.
Dohled máte nejen vy, ale dokonce tu vidím pravidelně v letním období i čápy, to je nějaká symbolika?
Jistě, mají tu koridor, jsou tu místo jestřábů a jejich očí. A musím říci, že tito čápi nosí děti až z Afriky. Mám s tím osobní zkušenost.
Nuže, ať se daří!
Zdarec kanec!