Pan „Zdarec kanec“: i 40 hodin nonstop v tenisovém areálu

Karel Zálešák. Foto: Tekuza
STARÉ MĚSTO - Kousíček od slavného poutního místa Velehradu je jiné téměř posvátné a hodně vyhledávané místo. Poutníky jsou v tomto případě mladičtí, mladí, ba i třeba třikrát dříve narození rekreační tenisté. V areálu Na Širůchu ve Starém Městě mají svého "otce představeného", jímž je tu už třiadvacátým rokem ctěný a vyhledávaný Karel Zálešák. Jeho originální pozdrav "zdarec kanec!" tu zcela zlidověl a tak, jak se původem bankovní úředník těší na své tenisové klienty, tak se také oni těší na jeho péči a četné a neobyčejné turnaje.

Co myslíte, tenisový „Otče“, může tenis léčit na duši?

Nepochybně, každého z nás provázejí životem chvíle lehké i smutné, tady to platí stejně. Ale myslím, že právě hra, soutěživost, výhry i prohry přinášejí hlavně odpočinek ducha. Byť často tedy jistou únavu tělesných schránek. Naposledy v sobotu, kdy tu hrál úžasně nováček, Milan Novák ze Zlína, který jen vyhrával, ale musel předčasně skončit. I z pracovních důvodů. Nakonec turnaj vyhrál Martin Tuhý z Mařatic.

Jakou nejdelší „mši“ jste v tenisovém svatostánku sloužil?

Tak to byla jednou při nočním turnaji s grilováním a živou hudbou skutečně síla. Byl jsem na kurtech nepřetržitě čtyřicet hodin, dohrávalo se v půl sedmé ráno.

Hrajete ročně kolem dvacítky turnajů, vy sám máte práci nejen s pořádáním, řízením turnaje, ale třeba i při permanentním občerstvování žíznivých i hladových tenistů. Kolik lidí sem třeba na noční turnaj s živou hudbou zavítá?

Bývá to nápor, někdy až kolem 300 lidí, to je tedy šrumec.

Nepochybně si tu zahrály známé osobnosti. Tedy na hudební nástroje, své hlasivky, ale jistě i s míčky a raketami…

Byla jich spousta, třeba Miloslav Šimek, hokejisté, mimo jiné Jakub Voráček, Jarda Balaštík, herec Josef Dvořák a prim hrál Igor Timko z kapely No Name, s tím jsem hrál za umělého osvětlení od jedné do tří v noci veliký mač.

Domácí se tu cítí jako ryby ve vodě v nedalekém rybníku. Co takoví cizinci, také zajedou?

Samozřejmě, vybavuji si kluky z Itálie, Srbska, Polska, hrál tu i borec z Brazílie, tehdy bylo snad vůbec největší vedro v historii těchto akcí. On využil počasí i výborné fyzičky a turnaj vyhrál.

Nechtěl jste s náročnou prací někdy praštit?

Jedinkrát. Bylo strašlivé sucho, nebylo čím kropit a tehdejší majitel nám odmítl pomoci s novým vrtem, ale překonali jsme to. Dnes mám areál pronajatý od města a funguje to velmi dobře.

Dohled máte nejen vy, ale dokonce tu vidím pravidelně v letním období i čápy, to je nějaká symbolika?

Jistě, mají tu koridor, jsou tu místo jestřábů a jejich očí. A musím říci, že tito čápi nosí děti až z Afriky. Mám s tím osobní zkušenost.

Nuže, ať se daří!

Zdarec kanec!