Takže je nedávný padesátník jistě jedním z mála světových tenisových trenérů, kteří se na dvorcích denně pohybují s nezvyklým omezením. Už to zaslouží obdiv jako hrom.
„No, Pavel je úžasný, dokonalý, řekla bych k zulíbání. Pořád mi to nejde, on je trpělivý, vstřícný, to je prostě jedinečný kluk, tedy pán,“ vypráví přímo na kurtu jedna z jeho svěřenkyň paní Yvona. A mimochodem, ví, o čem mluví, v civilu je renomovanou psycholožkou.
Maličký ponor do historie vypadá takto. Pavel na evropských šampionátech žáků jasně dominoval, vyhrál dvakrát, v osmdesátých letech se dostal také na neoficiální mistrovství světa v Orlandu v USA, kde skončil třetí.
„My jsme na Pavla koukali jako na přírodní úkaz, byl dokonale hráčsky vybaven ve všech směrech. Tehdejší metodici třeba úplně hleděli na jeho forhend, ten byl světový, hrál ho jinak, než bylo zvykem, a bodoval jím, jak se mu zachtělo,“ přidává perličku tehdejší trenér Karel Kumst.
Pavel pak ve věku juniorském působil s nejlepšími hráči své doby v Přerově, tehdejší hlavní baště našeho tenisu.
„Tam jsem se třeba potkal s Petrem Kordou, na kurtu jsem ho při tréninkových zápasech nijak rád neměl, prostě jsme si nepadli do oka, za kamarády jsem měl jiné kluky. A představte si, když se mi stala ta osudová věc, byl to právě on, kdo mi finančně hodně pomohl překonat nejtěžší chvíle,“ vzpomíná Pavel na první těžké chvíle po úrazu.
„Mě nejvíc držela maminka, pro ní to muselo být moc složité, přišla o manžela, zranil se jí syn, ale byla nesmírně statečná a pozitivní, to se nedá zapomenout,“ vypráví Pavel v pauze tréninkové jednotky.
V tenisovém prostředí má nadále moře kamarádů a kamarádek. Jedním z nich je bývalý špičkový světový hráč, o dva roky mladší Jiří Novák.
„Pavel je obrovská persona, přeji mu nadále houževnatost, životní optimismus a prostě, ať se mu všechno daří,“ zdraví Gazdu na dálku Novák.
„Pro mne je Jirka velkým vzorem, když jsem byl u něho na Floridě, doslova neslezl z kurtu, tak moc ho ta naše hra pořád baví. Má jednu filosofii a tu já vštěpuji i svým svěřencům. Není to zdánlivě nijak složité. Běhej a vracej míče do kurtu,“ směje se Gazda, když načíná svým zlatým, nesmírně přesným forhendem z koše plného míčků svůj další tréninkový den.
