Jak se daří, vážený pane, mistře věcí plaveckých?
Děkuji za optání, osm křížků je samozřejmě určitý věk. Dříve se každá bolístka rychle zhojila, teď už to je maličko jinak, ale rozhodně si nestěžuji. Plavání sleduji, jak to jen jde.
Kdypak jste se nám ocitl u zlínského plavání, ono to už nějaký pátek bude, že?
Byl jsem mladý kantor v Bílovicích kousek od Uherského Hradiště. Řízením osudu jsem byl povolán k bazénu a jako hoch pár let pod dvacítce jsem začal trénovat. Byl jsem v bazénu možná více než doma. Jestli se nepletu, bylo to někdy kolem roku 1967.
No to je pěkně dlouhá řádka let, to už se plavala Vánoční cena?
Ano, založil ji nedlouho předtím můj trenérský předchůdce Jaroslav Liška s partou zapálených lidí, bylo to, pokud mne paměť neklame, v roce 1965. Úžasná tradice dodnes.
A ve veletoči času také úžasná jména, velké osobnosti plavání z celého světa…
Je, tedy bylo, to tak. Jména jako Matthes, Woodrofe, Cooková, Krylov nebo Larsson, to byly persony světového plavání. Světové hvězdy z tehdejšího Sovětského svazu, NDR, Spojených států i z mnoha dalších zemí. Borci, kteří sbírali olympijské medaile a tituly mistrů světa či Evropy.
Naši zlínští plavci moc nezaostávali, která jména se vám vybavují?
Jejda, těch bylo, rád vzpomínám. V mých raných letech třeba Kočendová, Perková, Bradíková, Chlupová, Hemerková. Později Málek, Kubalčíková, Benda, ale pardon, nerad bych na někoho zapomněl.
Mívá pro vás Vánoční cena specifickou atmosféru?
Samozřejmě, pořád je to o prestiži, o pojmu město Zlín. Vše kolem bazénů sleduji, třebaže jsem před pár lety pozici šéftrenéra opustil. Ale fandím všem, pochopitelně hlavně mladému Mírovi Knedlovi, ale zdaleka nejen jemu. Byl bych moc rád, kdyby v konkurenci dvou plaveckých oddílů vyrůstaly ve Zlíně další budoucí hvězdy.
Pořád si vybavujete spolupráci s Danielem Málkem?
Pochopitelně, Dan toho dokázal hodně, je mistrem Evropy, pátým mužem Olympijských her v Sydney v roce 2000 a to hned dvakrát. Ale já měl rád všechny. Moc mne potěšilo, že i když Marcela Kubalčíková epizodně plavala v Olomouci, tak se ona, Dan i Ivoš Benda vždycky hlásili ke Zlínu, vraceli se snad i ke svému trenérovi. To hřeje i po letech.
