Pouť za dveřmi, kolotoče, stánky, ale i muzikantské premiéry

Foto: zlin.cz
ZLÍN - LOUKY - Dva roky ani ránu. Třeba na střelnici. Ani jediné zatočení na kolotoči, ani srdíčko z perníku, ani písničku a taneček s muzikanty. Inu covid a opatření spojená s bojem s ním. Ale teď - a to tedy hurá - možno na pouť do Louk. Tedy svébytné zlínské městské části, kde je pouť věcí nesmírně vítanou. Už pro tu dlouhatánskou prodlevu...

Koná se v neděli 27. března. Což je termín pro zpravidla letní poutě v našem kraji hodně neobvyklý.

Jeden z jejích organizátorů Petr Chlud, muž s muzikantským srdcem na dlani, nabízí vysvětlení.

„Tady nejde o pouť k uctění některého ze svatých, jimž je daná lokalita zasvěcena, u nás je to jinak. Po generace si tak připomínáme termín, kdy vyhořela zdejší kaplička, která je nyní naštěstí v plné formě a může být centrem pouťového dění,“ říká organizátor a dlouholetá tvář populárního zlínského Jazzubsu.

Na pouti v Loukách bude v neděli určitě rušno a veselo, to jinak nejde.

„O tom ať nikdo nepochybuje, musíme oslavit, že už zase můžeme slavit. Ale aby to nebylo jen o vlastních pouťových atrakcích, tak nabídneme i leccos navíc. Mimo bohatého kulturního programu a duchovního programu u kapličky třeba i to, že si každý, nejen děti, bude moci vyzkoušet hudební nástroje takříkajíc na vlastní kůži, ruce i rty. Tedy klarinety, saxofony, ale pozor, taky housle, cimbál a bude toho určitě více,“ slibuje Petr Chlud.

A kdesi v mysli mu přitom plápolá i myšlenka na vzkříšení či inovovanou tvář unikátního Jazzubsu, dřívější ozdoby loucké pouti. Jeho některé opory už válejí v nebeských dixielandech a nahradit je se snad dá. Ale jen velmi, velmi těžce.