„Je sychravo, naše záda by trpěla, jde se do haly,“ zavelel lídr skupiny Petr Polák a tak se hrálo ve Zlíně na Vršavě. Přijeli hosté z Přerovska, Slezska, ale pozor, také z New Yorku.
Jaroslav Petráš je Čechoameričan, žije střídavě u Sochy Svobody, přímo v největším městě Spojených států amerických, ale také ve svém Zlíně na Mladcové.
„Jsem bývalý hokejista, v Americe dosud trénuji mladé naděje, ale srdce mám i po pětačtyřiceti letech pořád tady ve Zlíně. Moc rád jsem přijal pozvání kamarádů a potěšila mne tenisová kvalita mých vrstevníků. Člověk se má pořád snažit hýbat, to je základ života v Central parku v NY, anebo tady na Vršavě,“ smál se výborný tenista, muž, pro kterého nebyl žádný míček ztracený.
Ani on s parťákem Stanislavem Doleželem, ale tentokrát nestačili na vítěze úvodního „ptačího“ turnaje halové sezóny Františka Rolince a Roberta Heče.
„Já myslím, že o to prvenství tady ani tolik nešlo. Báječně jsme si zahráli a strávili chvíle s kamarády. To že žijeme každý úplně jinde, není rozhodující. Tenis je stejně skvělý tady jako v New Yorku,“ měl jasno štíhlý muž s hustými vlasy, kterého vidíte na úvodním snímku ve žlutém dresu zcela vpravo.
