Tak, Míro, dají se vůbec sečíst tvé medaile z poslední velké akce. Tedy ze zimního mistrovství republiky dospělých a juniorů v Plzni?
Tak sečíst se dá všechno, ale bylo jich fakt požehnaně. Povedlo se mi získat osm titulů, celkem sedmnáct medailí, patnáct v individuálních závodech a dvě mám s kamarády ze štafety.
Těch cenných kovů i díky tvým kolegům bylo celkem 24, to připomíná zlaté časy plavání ve městě. Máš tu vlastně nějaké vzory?
Asi nejvíc Dana Málka, ale bylo by jich samozřejmě víc. Jeho umístění na olympiádě, tedy dvakrát pátá místa, tak to je tedy něco.
Studuješ druhým rokem gymnázium, dojíždíš z Fryštáku, ty asi moc času mít nebudeš…
Vstávám před pátou, přijedu do Zlína, trénink je v šest ráno, pak škola, druhá fáze odpoledne. Zpravidla bazén, ale taky posilovna i trénink na suchu. Jsem moc rád, když jsem v šest večer doma. Na jinou zábavu fakt moc času není, příprava do školy chce taky svoje.
Jaké máš oblíbené předměty?
Mě docela baví matematika, čímž neříkám, že v ní perlím, ale bojuju. Ostatně mým učitelem je pan Kasálek, tedy jinak trenér. Slušně mi jde například biologie, tam by mohla být na polololetí jednička.
Jdeš hodně výkonnostně nahoru, daří se, už vidíš do nové sezóny?
Určitě bude náročná, na jaře by první větší akcí mezinárodní víceutkání juniorských reprezentací, to bude velice zajímavá konfrontace sil s vrstevníky. Chtěl bych určitě potvrdit výkonnostní vzestup a navázat na finálové umístění na juniorském mistrovství Evropy.
Jen tak pro zajímavost, copak si při každodenním náročném tréninku „přehráváš“ pod vodou?
To je velmi různé, zpravidla nějakou písničku. Ale sorry, už musím…trénink nepočká.