Michale, dobré odpoledne, na čem a čím pracujete?
Na čem, no na zemi i na štaflích, ale abych odpověděl přesně, tak speciálními spreji ztvárňuji po dohodě s městem tady v podjezdu na Dlouhé ulici známé zlínské tváře.
Třeba právě teď?
Teď mám v práci paní Hermínu Týrlovou. Mám ji tu trochu jinak, než jak tuhle úžasnou filmařku zná většina lidí, totiž coby starší dámu. Kdepak, já ji mám v plném rozpuku sil.
Když se řekne Týrlová, jako by od kudlovského filmového kopce znělo Karel Zeman…
Jasně, pan Zeman bude hned vedle, na pozadí bude jeho asi nejslavnější nebo jistě nejznámější Cesta do pravěku. A taky on tam nebude jako žádný stařík.
Vidím, že výběr zlínské elity a lá Michal Filák načíná architekt Vladimír Karfík a jeho „Jedenadvacítka“. Muže vedle něho netřeba představovat, že?
No jistě, bratři Jan a Tomáš Baťové. Vedle pak František Lýdie Gahura, dále pak spisovatel Antonín Bajaja.
Kolik těch unikátních portrétů vlastně v uceleném díle bude?
Dohromady čtrnáct, z řady oborů lidské činnosti. Hotovo bych měl být od začátku do konce asi tak za dva a půl týdne. Přibydou samozřejmě pánové Hanzelka a Zikmund, sportovci Emil Zátopek a neprávem trochu opomíjený Ladislav Vácha, akademik Otto Wichterle a taky třeba dávný a významný starosta Zlína František Štěpánek.
Znají Zlíňané i některá vaše další díla?
Ti, kteří bydlí ve Zlíně v okolí České ulice na Jižních Svazích, asi ano, mám tam u zastávek MHD symboly změn člověka od dítěte přes dospělost až po stáří. Jinak rád pracuji v Praze, ale stejně rád bych pokračoval i ve Zlíně. Třeba velkoplošnými výtvory na panelácích. Jinak pracuji metodou doodles, to je dnes ve světě věc velmi populární a jsem rád, že ji mohu používat i tady ve Zlíně.
