Kristýna i Nikola mají za sebou velmi úspěšnou maturitu na zlínském Gymnáziu na náměstí TGM. Osm let spolu chodily do jedné třídy, taky do plaveckého klubu. To by tak bylo, aby se o prázdninách, které už jim začaly, nebyly zase pohromadě. Jediné, co je odlišuje, je bydliště. Tedy Holešov a Březnice, jinak…
…jinak jste holky opravdu jak dvojčata…
Kristýna: No to teda jsme, osm let jsme chodily do jedné třídy na gymplu, po páté ráno v bazénu, pak škola, potom druhá fáze tréninku. Pořád spolu.
Nikola: Jo, jo, my jsme prostě správná dvojka. Jedna bez druhé ani být nemůžeme, tak jsme teď po maturitě společně i tady.
Jaké to je být plavčicemi?
K: Skvělé, jsme pohromadě. Žádná složitá fuška to není. I když třeba při čištění bazénu to náročné je.
N: Anebo když tu navečer obtěžuje chlapík děvčata, tak to musíme zvládnout. Ale to už byla věc policistů.
Složily jste před pár dny zkoušku z dospělosti, plavčický kurz máte?
K: Bez toho by to nešlo, ale dělaly jsme jej už vloni.
N: Bylo to v pohodě, s plaváním si obě tykáme odedávna. Maturita byla těžší, to nám pak spadl jeden společný kámen ze srdce, to uvolnění, to byla paráda.
Holky, lišíte se vůbec v něčem?
K: No, moc toho není. Ale určitě ano.
N: Třeba se nám líbí různé typy kluků (úsměv)
Co dál, tady na můstku asi nezůstanete, že ne?
K: Jejda, to ne, to by bylo málo. Čekají nás další studia.
N: Obě jsme se totiž dostaly na práva.
Aha, takže zase spolu, navždy spolu?
K: Ne, ne, tohle už bude loučení. Já jdu studovat do Prahy, Nikča do Olomouce.
N: Tak to budeme muset nějak vymyslet, jak se potkávat, ale ještě je čas, tohle léto si užijeme pěkně spolu.
