Ale tahle osobnost, která se vydala vysílat po nebeských vlnách v nedožitých 77 letech, to nebyla jen práce. To byl taky borec, který nezkazil žádnou legraci, obětavý táta i trojnásobný děda, vynikající manžel pro svou paní Marii, své děti Petra a Marcelu i vnučky Lucku, Evičku a Zuzanku.
Taky mnohokrát osvědčený organizátor setkávání zlínských novinářů s jejich přáteli, jeden z členů vedení zlínského Krajského syndikátů novinářů.
V práci i v životě vždy zodpovědný, precizní, ale taky nápaditý, usměvavý, zvídavý, korektní, prostě výborný chlap, který uměl šířit dobrou náladu a neuměl rozsévat tu špatnou. Kdo zažil Rudu v práci, anebo prostě v životě, může si dnes s odstupem času říct jedno. Tohle byl, je a v myslích zůstane, skvělý profesionál a člověk s velkým Č.
Rudolf Maňas vládl za sklem režie zlínskému rozhlasovému studiu opravdu téměř neuvěřitelných a rozhodně úctyhodných 43 ! let.
„Začalo to brzy po vysoké škole, kterou jsem vystudoval v Žilině. Pak to byla permanentní vysoká škola rozhlasáckého života, no a v roce 2014 důchod,“ usmíval se maličko posmutněle, když na začátku září zmíněného roku opouštěl vilu Jana Antonína Bati, kam onu dlouhatánskou řadu let chodil na své oblíbené pracoviště.
V lednu loňského roku se zničehonic ohlásila těžká mozková příhoda. Třebaže Rudolf osvědčil, jak je statečný bojovník, byla nemoc i přes obětavou pomoc rodiny nakonec silnější. Ruda odešel obklopen svými blízkými a jejich nezměrnou péči. Hlavní dík určitě patří jeho milované manželce Marii.
Kdo ho znal, ví moc dobře, že přestup do rozhlasového nebe znamená, že tam mají úžasnou posilu, která bude zase šířit dobré zprávy a bude, jak jinak, na tepu doby.
A v té nejvyšší kvalitě dokonalého profesionála a moudrého, nezapomenutelného člověka a skvělého kamaráda.
S Rudolfem Maňasem se jeho rodina, kamarádi a známí rozloučí tento pátek 10. února ve 13 hodin v Kostele sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně.
