Srdečné pozdravy z Keni

Foto: Karel Zálešák
KEŇA - Ne že by Keňa byla našim cestovatelům zemí neznámou. Afrika je moderním lákadlem pro všechny, kteří se rádi vydávají do světa. Pobýt tam ale s vlastní manželkou, tedy rodilou Keňankou, prakticky celou zimu (kterou u rovníku samozřejmě neznají), to už stojí za zaznamenání. Karel Zálešák, od jara do zimy šéf tenisového areálu na Širůchu ve Starém Městě, se o dojmy podělil exkluzivně právě s redakcí Zlin.cz.

Karle, jak ty rád říkáš, „zdarec kanec“, tak jakpak se v daleké Africe daří tobě i rodince?

Děkuji za optání, moc dobře. Zrovna jsem si vzal zdejšího taxíka, jedu nakoupit a do banky, se mnou i kluci Bobby a Tony, manželka a jejich maminka Tynka nám chystá něco dobrého k snědku. Bydlíme v pronajatém bytě vlastně přímo na pláži, nedaleko Mombasy, na jihu země. Moře je kouzelné, pláže s bílým pískem.

Jak tam lidé pociťují trable spojené s koronavirem?

Až nějak zásadně to neřeší, ale vždy uvnitř si roušku či respirátor nasadí, a když jej nemáte, hned dodají.

Mimochodem, jak jste se s kluky a ženou do Keni dopravili?

Letěli jsme z Vídně s mezipřistáním v etiopské Addis Abebě, přistáli jsme v Mombase. Je znát, že létá méně lidí. Ale hned zkraje to bylo docela drama, někam se nám zatoulala polovina z šesti kufrů, ale dobře to dopadlo.

Jak se tvoje paní ohání v kuchyni, copak vám chystá?

Jí se tu hodně zeleniny, ovoce, oblíbené máme fazole s rajčetem, paprikou, cibulí a česnekem, k tomu kokosové mléko a koření. Přílohou je kukuřičná kaše, zakusují se placky zvané čapaty. Jídlo je dobré, ale opravdu hodně jiné. K pití především čaj s mlékem.

Copak vědí prostí Keňané o České republice?

Moc ne, navíc pořád přetrvává pojem Czechoslovakia. Pokud znají někoho od nás, pak třeba Petra Čecha, fotbalového brankáře. To proto, že tu hodně sledují anglickou nejvyšší fotbalovou soutěž. Taky oni mají svoji Premier league, byl jsem na jednom zápase. Zajímavé je, že v poločase se nejde do kabiny, týmy se sesednou každý za jednou brankou, poradí se a jede se dál. Myslím, že ve fotbale jsme lepší. Sleduje se tu mistrovství Afriky, které pomalu vrcholí, Keňané ale nepostoupili.

Co třeba zvířata, pro nás samozřejmě hodně exotická?

Zrovna se dívám na opičku, jak přebíhá přes silnici, běžné jsou v parcích zebry, kozy, k vidění jsou ale i slepice, občas za ohradníkem i sloni. To je tedy všehochuť jako hrom.

Jak se u rovníku v zemi jejich maminky a tvé manželky líbí tvým klukům? Více žijí u nás…

Líbí, samozřejmě, je to jejich druhý domov, teď momentálně první. Tonymu je šest, Bobby je o čtyři roky mladší. No bude zajímavé sledovat, jak se jim bude chtít zpět. Ale ještě je spousta času, vracíme se v březnu.

Zobrazit fotogalerii >>