Starosta Dolního Němčí František Hajdůch: jak se u nás žije, to je na lidech

Zleva František Hajdůch, Jiljí Kubrický, Radim Holiš. Foto: Jiří Balát
DOLNÍ NĚMČÍ - Na letošním vyhlašování Vesnice roku Zlínského kraje nemohl chybět. Starosta Dolního Němčí František Hajdůch byl předsedou hodnotitelské komise a spolu s hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem s radostí gratuloval k prvenství kolegovi ze Zašové Jiljímu Kubrickému.

Dolní Němčí se v roce 2018 stalo dokonce Vesnicí roku České republiky a reprezentovalo nás v Rakousku na setkání podobně úspěšných. Kdo zná Dolní Němčí a přijede řekněme ze severu Čech, musí kulit oči, jak krásná a výstavná vesnice to je. Žije tu bezmála 3000 lidí, k této metě chybí něco přes stovku. Zkušený starosta je zná téměř do jednoho.

Pane starosto, tnu nejdříve do živého, proč není o cenu Vesnice roku daleko větší zájem, nejen vy, ale i další se přeci máme čím chlubit…

To je přímo strašná škoda, přihlášených bylo jen deset, ale každá vesnice má co nabídnout. Mám dojem, že jde o práci navíc a ne každému se do ní chce. Záleží na mých kolezích, zda cítí, že si takovou práci chtějí přidat. No a stejně tak na lidech, jestli už prostě toho v téhle nelehké době není moc.

Na vesnici se žije, pracuje, buduje, ale taky odpočívá. Ale i to chce vždy aktivitu, před sto lety, před padesáti i dnes. Je to tak?

No jistě, na vesnici na rozdíl od města je vždycky plno práce třeba na zahradách, na polích, kolem domů, to se dědí z generace na generaci, ale mladí už tolik po práci navíc nijak neprahnou, hledají spíše zábavu.

Což přeci není vůbec nic špatného, nebo ano?

Ani v nejmenším. Zábava, kultura, společenský život, to je, oč tu běží. Kvalitu života neurčuje starosta, ale mnohdy lidé ze spolků. Jejich zcela dobrovolná aktivita. To je vlastně výstavní skříň života na vesnici, jakási vítaná nadstavba, barevnost. V krojích to platí doslova.

Takže se mladým chce, anebo vadnou a vzpomínají, jak to frčelo za jejich rodičů nebo dědů?

Slyšel jsem krásný příměr. Není o koních, je o lidech. Jsou prý tažní a chovní. Každé to uskupení společnými zájmy spřízněných lidí potřebuje tahouny, kteří to řídí, a pak ty, kteří se přidají a bez nichž by to taky nešlo.

A máte dost tažných, potažmo chovných?

Máme, ale jsou různá období. Muzikanty tu máme organizované 140 let, hasiče přes 110, folklorní soubory fungují více než půl století, myslivci, zahrádkáři, fotbalisté, zpěváci, omlouvám se, na koho zapomínám. Jen houšť tažných i chovných. A taky jde o to, aby se chovní postupně stávali tažnými.

Tedy, jako kdysi: mládí vpřed?

Jistě, nenásilně, oni na to vlastně postupně docházejí sami. Jde to trošku s moudřením a s věkem. Já jim rozhodně věřím.

Poslední věc, na co se Dolní Němčí chystá v příštím volebním období. A budete u toho?

Do voleb jdu, jak dopadnou, to se uvidí. A naše největší investice bude poněkud méně vidět, o to víc je důležitá. Jde o rekonstrukci čistírny odpadních vod. Vyjde na zhruba dvacet milionů korun, část bychom rádi dostali z určeného dotačního titulu, ale půjde v rozhodující míře o naše peníze.