Potkani jsou přenašeči původců řady nebezpečných onemocnění přenosných i na člověka, jako jsou například salmonelózy či leptospirózy, proto se pravidelně provádí ochranná deratizace. „Kromě toho je zde také snaha zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují zejména na potravinách, ale rovněž na objektech, kanalizaci, komunikacích, kabelových rozvodech apod.,“ zmínil tiskový mluvčí Zlína Tomáš Melzer.
V širším povědomí lidí je ochrana před hlodavci vnímána pouze jako jejich hubení. Jedná se však o celý systém opatření směřujících k jejich regulaci a udržení populace na co nejnižší úrovni. S tím je spojeno i monitorování případných míst, kde by mohlo dojít k výskytu hlodavců, jako jsou například pohozené zbytky potravin, nepořádek či černé skládky.
„Tento monitoring je prováděn pracovníky firmy DERATEX, spol. s r. o., ve spolupráci s pracovníkem Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína. V průběhu roku jsou rovněž přijímány i podněty od občanů,“ pokračoval Melzer.
Tento systém slouží k vytvoření uceleného přehledu a k následnému pokládání nástrah na předem vytipovaná místa. „Pro zajištění co nejvyššího efektu je třeba provádět deratizaci pravidelně a zároveň uplatňovat preventivní opatření, která však předpokládají určité vědomosti obyvatelstva,“ informoval Tomáš Melzer.
Smyslem těchto opatření je co nejvíce ztížit životní podmínky hlodavců a zamezit jim zbytečný přístup k potravě například volným pokládáním zbytků potravin pro nutrie, krmením kachen, holubů nebo jiných zvířat. „Jen v letošním roce krmením nutrií a kachen došlo ke zvýšenému výskytu potkanů kolem řeky Dřevnice, a tím k nutnosti provádět další ohniskové deratizace, které zvyšují náklady města,“ upozornil tiskový mluvčí Zlína.
Veškerá tato opatření zahrnují správné zacházení s odpady včetně likvidace černých skládek. V neposlední řadě je to vyvarování se zbytečného skladování nepoužívaného materiálu všude tam, kde by mohlo být vytvořeno prostředí pro zabydlení hlodavců.
„Dále je třeba chránit základy budov před pronikáním potkanů, zabetonovat vchody do nor, opravit poškozené zdivo, případně oplechovat dolní části dveří hospodářských objektů, také opravit kanalizační poklopy, aby bylo možné do výustí nástrahu umístit, pročistit kanalizaci, ničit porosty plevelů kolem budov a obydlí a jiných nemovitostí z důvodů větší přehlednosti terénu,“ vyjmenoval Melzer.
Represívní zásahy a nutnost prevence vyplývá i ze samotné biologie potkana, který dospívá už po 3 měsících života. Délka březosti u samic je pouze tři týdny, vrhají 3 až 7 krát do roka 5 až 15 mláďat. „Jeden pár potkanů může mít teoreticky až 800 potomků za rok, z čehož je zřejmé, že ochranná deratizace má smysl a její provádění je nezbytné,“ uzavřel Tomáš Melzer.
