Názor majitelů a provozovatelů restaurací, barů a hospůdek je obecně zajímavý. Léta se v oboru pohybuje třeba Zuzana.
„Je to zajímavé, část našich hostů opravdu na suchý únor slyší, my je rádi obsloužíme, třebaže si místo tradičního piva dají čaj, což je docela neobvyklé. Nikdo nezpochybňuje to, že si každý může vybrat. Ale mám dojem, že se únor zlomí v polovině, to totiž pořádáme velice oblíbený a hojně navštěvovaný Lešetínský fašank a ten tedy věru s osvětovou akcí moc nekoresponduje,“ směje se zkušená dáma.
Časy hospod nejsou zrovna idylické.
„Suchý únor je na každém z nás, lidí v restauracích kromě pátků a sobot rychle ubývá, je to zvláštní jev, táhne se už od dob covidu, lidé asi pijí více doma a méně v hospodách. Jedním z důvodů, proč zajít do hospůdky, bylo třeba společné sledování sportovních televizních přenosů, tohle už taky mizí, na večeře s nějakou tou lahvinkou či pivem se chodí v partách čím dál méně, energie jsou stále drahé, opravdu není lehké podnikat v tomto oboru,“ má jasno další zlínský majitel restaurace Petr s tím, že suchý únor rozhodně nepomáhá.
„Určitě to není tak, že by lidé striktně v únoru přestávali chodit na pivo, my jsme měli velmi slušný leden a nestěžujeme si ani teď. Pořád jsou tu možnosti, jak vycházet lidem vstříc včetně hudebních večerů a dalších akcí, rodinných oslav například, oni si vás pak najdou a zůstávají věrní. Suchý únor v tom hraje jen malou roli,“ doplňuje další zkušený restauratér Vlastimil.
