Swiss epic: kořist pro sazovické ocelové muže

Foto: archiv Pavla Miklíka
SAZOVICE - Tak tohle jsou fakt frajeři. Pavel Miklík a Jaroslav Doležel v barvách sazovického Bike teamu dokázali jako jediní dva Češi velmi úspěšné zvládnout jeden z kultovních závodů světové série horských kol Swiss epic. Což je pětidenní supermakačka, výjezdy mimo jiné do více než 2500 metrů, ostré sjezdy, nebezpečí, technicky mimořádně náročná trať, únava a jistě i pocit štěstí a hrdosti. Odpovědí na otázky Zlin.cz se ujal pár dnů po skončení závodu Pavel Miklík.

Nejdříve prosba za neznalé. Copak je vlastně Swiss epic?

Etapový závod dvojic na horských kolech, jeden ze závodů světové série MTB závodů. Tím úplně nejznámějším je asi Cape epic v okolí jihoafrického Kapského Města. Jeli jsme předloni, ale naše dvojice cílem z důvodů onemocnění nakonec neprojela. Swis epic se jede v Alpách, centrem závodu byla známá střediska St. Moritz a Davos. Celková délka 327 kilometrů a převýšení cca 11 000 metrů.

Čarokrásné prostředí, to jistě. Do jaké výšky jste vyšlapali?

Nejvyšším bodem trati byl Scalett Pas, nadmořská výška 2606 metrů.

Pěkná představa. To je, jako bych si vyjel na Lomnický štít. Jaká byla účast?

Celkem 300 dvojic, my jsme jeli v kategorii nad 40 let. Tam bylo 94 dvojic. Dojeli jsme třináctí, myslím, že je to slušné. A motivující do dalších výzev.

No, slušné je tedy hodně slabé slovo, skromnost stranou, velká gratulace. Přibližte obyčejným cyklistům trochu trať…

Tak předně, pořád se násobí únava. Drtivá většina trasy vede po úzkých singletrailech s velkým množstvím kořenů, kamenů, klasická lesní cesta je spíš oddechovka. Prudké stoupáky a technicky velice náročné sjezdy. O nebezpečí bych ale nemluvil, to si vlastně určuje každý sám stylem jízdy.

Snese švýcarský závod srovnání s některými našimi?

Srovnává se relativně těžko, ale proč ne. Drásal v Hostýnských vrších je svou délkou a náročností stoupání opravdu unikát, ale je to jednorázový závod, Swiss epic je jiný, etapový, ale oba jsou nádherné.

Zobrazit fotogalerii >>