Týden po magnetické rezonanci Monika podstoupila operaci na Neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Brno. Operace, která trvala dlouhých 7 hodin, bohužel nedopadla podle představ. Lékaři museli přerušit tepnu, která vyživovala nejen nádor, ale také část levé strany mozku.
„Po probuzení nás dcera nevnímala. Oči měla zavřené, nehýbala se, neotevřela ani ústa. Navíc se přidaly další komplikace v podobě zánětů, které musely být léčeny několika antibiotiky. Monika měla téměř 40stupňové teploty, které nešlo žádným způsobem snížit a odezněly až po zhruba dvou týdnech na JIP,“ vzpomíná na dobu po operaci Moničina maminka Ivona.
Po operaci nás Monika vůbec nepoznávala
Trvalo to ještě týden a několik dlouhých dnů, než Monika poprvé po operaci otevřela oči. „Byly to ale oči, které se dívaly daleko za nás. Monika nefixovala objekty kolem sebe a nás vůbec nepoznávala,“ říká paní Ivona.
Navíc se přidaly problémy se spasticitou, tedy svalovými kontrakturami vycházejícími z centrální nervové soustavy, které pacient nedokáže ovlivnit a jsou velmi bolestivé.
„Intenzivně jsme využívali bazální stimulaci, při které jsme Monice vyprávěli to, co prožila, pouštěli oblíbenou hudbu a videa. Při jedné z návštěv nás začala konečně očima pozorovat, a to nás spolu s informací, že se nejedná o zhoubný nádor, naplnilo sílou a energií,“ uvádí maminka Moniky.
Dvacetiletá bojovnice navíc začala dělat i další malé pokroky – dokázala vypít kávovou lžičku vody a postupně také lžičku přesnídávky. Na její tváři se občas objevil úsměv, a to její rodiče znovu nabilo energií a chutí každodenně bojovat za dceřino uzdravení.
„Pokračovali jsme v rehabilitaci, protahováním svalů, aby nedošlo k jejich zkrácení. Hledali jsme neustále možnosti rehabilitace, která by pomohla. Naskytla se možnost absolvovat pobyt v hyperbarické komoře, kde Monika poprvé zvedla hlavu z lůžka a pohyb levé ruky a levé nohy se zlepšil,“ pokračovala maminka Ivona.
Monika vyžaduje 24hodinovou péči
Následovala další dlouhá cesta a v prosinci 2019 se Monika dostala poprvé od května domů. Od té doby vyžaduje 24hodinovou péči, její maminka proto musela dát výpověď v zaměstnání, aby se mohla plně věnovat své dceři.
„Po několika rehabilitačních pobytech naše Monika konečně posílila střed těla, a to je důležité pro nácvik sezení a pro korekci skoliózy páteře. Nyní musí kvůli skolióze páteře nosit stabilizační trupovou ortézu,“ řekla Ivona s tím, že se Monice částečně podařilo rozhýbat levou ruku a nohu a začala také rozcvičovat obličejové svaly.
Monika denně rehabilituje i v domácím prostředí, ale přes veškeré snahy o uzdravení je stále ležící, špatně mluví a vyslovuje. Sama se nenají, neobleče ani nevykoupe.
Monice pomůže finanční sbírka
Aby se mohl Moničin stav zlepšit, což je podle odborníků reálné, je třeba pokračovat s rehabilitacemi v domácím prostředí a také s rehabilitačními pobyty alespoň 2x ročně. Tyto rehabilitace jsou ale velice drahé, proto se Moničini rodiče rozhodli zřídit finanční sbírku, jejíž výtěžek by měl putovat právě na tyto účely.
„Monika studovala obor cukrářka. Jejím velkým snem je otevřít si vlastní cukrárnu. Osud jí však vložil do cesty takové překážky, které ji vrátily na samotný začátek. My jsme ale nic nevzdali a už teď jsme společně ušli kus cesty a každým dnem znovu víc a víc věříme, že se Monice její sen splní, že se jednou i s vaší pomocí její zdravotní stav zlepší a cukrárnu si otevře. Prosím, pomozte nám na této velmi dlouhé cestě. Děkujeme,“ dodala maminka Moniky.
Přispět do finanční sbírky můžete prostřednictvím dárcovské platformy Znesnáze21 zde.
