„Nosí vlastně ještě kominíci štěstí?“
„No, myslím, že na tom se nic nemění. To musí každý posoudit sám, já se k tomuto „nositelství“ hlásím moc rád. Ale ještě více si myslím, že nosíme spíše klid.“
„Čímž naznačujete, že by každý majitel rodinného domu měl mít v ruce jednou ročně ověřenou kontrolní zprávu o dobrém stavu komína a spalinových cest?“
„Tak to říká zákon s tím, že čistit si komín může každý sám, zmíněné potvrzení například pro případy pojistných událostí musí ale mít od odborníků.“
Zlepšuje se v tomto směru povědomí lidí?
Určitě, ale taky je fakt, že na každé vesnici najdete ty, kteří na stav komínů úplně kašlou. Po čtyřech pěti letech zjistí, že jim prostě komín netáhne…A dům vystavují často až fatálnímu nebezpečí.
„Zavolají vás a vy pak zjistíte co?“
„Třeba to, že mi po vyčištění přistane 120 litrů usazeniny, suti a sazí. Anebo, že je v komíně přímo zával. To pak kulím oči.“
„Poznamenává teď vaši práci i fakt, že se nacházíme v čase koronavirovém?“
„Určitě ano, především je jasné, že pracujeme v rouškách. Paní nám třeba ukáže, kde máme čistit, peníze nachystá do obálky tamtéž a vůbec se nepotkáme. Lidé nám také odříkají s tím, že jsou nemocní, anebo se prostě bojí kontaktu a naši návštěvu odkládají. To vše samozřejmě respektujeme.“
„Co konkurence, jednu dobu, řekněme, před nějakými patnácti lety to vypadalo, že tohle řemeslo kvůli nedostatku mladých snad zanikne.“
„Tohle teď asi nehrozí, spíše se nám stává, že se k lidem na vesnicích občas vloudí takoví polopodvodníci. Zeptají se jich, kdo jim poskytuje službu, pak řeknou, že už to dotyčný nedělá, třeba, že je na vozíku po pádu ze střechy…Odvedou laickou nekvalitní práci a vyberou peníze. Tohle by si hlavně starší měli umět pohlídat.“
