Jestliže ve Starém, ale i sousedním Novém Smokovci a také na Štrbském Plese jsou ve velkém k vidění zbrusu nové ubytovací kapacity včetně apartmánů a renovovaných hotelů, tady se mírně zastavil čas. Což možná není až tak špatně pro příznivce klasiky a starých časů.
Znát je to už na nádraží a stejně tak při procházce známým horským střediskem. Třeba takový hotel Morava, tedy ve svém starším vydání, je zavřený a pan Jaroslav Marvan, který se tu rmoutil i veselil coby revizor Anděl, by se divil.
Spousta dalších věcí je ale v nejlepším pořádku, což platí třeba o kultovním hotelu Praha (vida, jak se tu stále nemění krásné české názvy). Ten pamatuje dávné časy, možná by mu neuškodila zvenčí vylepšená tvář, ale vnitřní prostory jsou dokonalé a voní luxusem i decentní historií.
Možností ke sjezdovému lyžování je spousta, odvážným patří sněžné opojení z Lomnického sedla až dolů do Lomnice.
Stejně vyhledávaná je lanovka z Tatranské Lomnice přes Skalnaté Pleso až na Lomnický štít. To už je opravdová vysokohorská lahůdka. Jízda končí těsně pod vrcholem, Lomnický štít se tyčí do výšky 2632 metrů, je druhým nejvyšším vrcholem mezi tatranskými obry.
Absolutní klobouk dolů před těmi, kdo dokázali v těchto místech lanovku postavit. Mimochodem poprvé se jelo až úplně nahoru před osmdesáti čtyřmi lety.
Tatranská Lomnica má mnoho příjemností, za jednu z nich považují lehce znavení lyžaři fakt, že se mohou po dvaceti kilometrech jízdy autem rochnit za půlhodinku v podtatranském Vrbově, v termální vodě teplé 38 stupňů.
