Diana Lomakina studuje ve Zlíně v prvním ročníku Fakulty managementu a ekonomiky. Se svými blízkými v Rusku je sice v kontaktu, ale ne tak, jak by si přála. „Se svou rodinou jsem sice v kontaktu, ale dost se o ně bojím, protože spojení není vždy ideální,“ řekla. Diana se rozhodla pomáhat téměř okamžitě po zahájení válečného konfliktu. „Proč pomáhám? Protože zkrátka válku nikdo nechtěl, lidé se ocitli v těžké situaci, je potřeba pomoct. Nezáleží, odkud jste,“ uvedla. „Válka je děsivá a je to psychicky těžké ustát. Budu pomáhat, dokud bude potřeba,“ doplnila Diana.
Rektor univerzity Vladimír Sedlařík se obrátil na studenty i zaměstnance v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině s jasnou deklarací a prosbou o zdržení se jakýchkoliv nepřátelských projevů vůči studentům, vědcům, pedagogům i dalším zaměstnancům ruské či běloruské národnosti.
„Ne svojí vinou se i oni dostali do nelehké životní situace. V České republice dodržujeme lidská práva a pouhá příslušnost k národnosti nesmí být záminkou ke konfliktům. Na naší univerzitě odsuzujeme napadení suverénního státu a cítíme s ukrajinskými občany. Neuznáváme však princip kolektivní viny, ctíme zásady přátelství, spolupráce, vzájemného respektu a solidarity se všemi lidmi bez rozdílu národnosti, kterým válka nečekaně vstoupila do jejich životů,“ sdělil rektor Vladimír Sedlařík.
Ukrajinští a ruští studenti pomáhají od začátku krize zejména s tlumočením uprchlíkům přijíždějícím do Zlínského kraje. „Naši ukrajinští a ruští studenti tlumočí a pomáhají s osobní pomocí a asistencí přijíždějícím ukrajinským rodinám, včetně pomoci přímo v terénu nebo v rámci nově vznikajícího krajského asistenčního centra. Národnost dobrovolníků není rozhodující, co je rozhodující jsou jazykové schopnosti a ochota pomoci,“ upřesnil František Brázdilík z univerzitního Welcome centra.
Předpokládá se také zapojení ukrajinských studentů do vzdělávacích procesů na UTB a také výpomoc zejména studentů učitelských studijních programů při výuce dětí z ukrajinských rodin.
