Brrr, chtělo by se říci a raději na ty nervy nejen na hřišti rychle zapomenout. Jenže ono to jen tak nejde. Pozice zlínského týmu je teď o fous lepší, je čtrnáctý, jenže každá byť sebemenší ztráta (a zisk nejbližších sousedů) se tvrdě počítají.
Teď naposledy udělala zatím poslední Karviná bod v Ostravě, České Budějovice získaly tři body v šesté minutě nastavení proti Liberci. A Zlín? Ten vedl díky nebývale povedenému průniku Vukadinoviče a jeho lišáckému gólu nad Pardubicemi. Jenomže…
„Jenomže místo toho, abychom po dobrém prvním poločase soupeře dorazili, dostaneme hned zkraje druhého gól po naší nedůslednosti, tentokrát z penalty, a pak už se jenom trápíme,“ popsal střelec zlínského gólu. Mimochodem je velmi zajímavé, kterak v Kristových letech vyzrál a jak dobře hraje, je nejlepším střelcem týmu i jedním z top nahrávačů, v každém utkání zlobí obrany soupeřů.
Zlín má i celou řadu jiných kvalitních fotbalistů, netřeba jmenovat, ale výkony mladších jsou velkým příslibem, že by do budoucna mohl tradiční účastník záchranářských bažinových nerváků konečně povyskočit zřetelně výš.
Stejně tak ale platí, že je i letos v drsném existenčním prvoligovém ohrožení. Zápasy s Jabloncem na jeho hřišti (má jen o čtyři body více) a pak doma s Karvinou budou nesmírně důležité. Kdo se dopustí chyb, bude pykat…
Pohárové semifinále ve středu 24. dubna na hřišti Plzně, která hraje těžké a ještě těžší zápasy v jedné řadě, může být překvapivou „předtřešínkou“ na dortu, který je letos v další vypjaté sezóně jak od pejska a kočičky. Někdy sladký, jindy s pachutí… A jak jeho strávení vlastně dopadne, teď není vůbec jasné.
