Dnes je tomu právě 79 let od úmrtí Josefa Valčíka, který spolupracoval se členy výsadku Anthropoid Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, s nimiž provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Rainharda Heydricha. V roce 2002 byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka. „Na památku jeho statečného činu mu byl odhalen 17. listopadu 1995 v areálu podniku TOMA Otrokovice pomník, místo pietních vzpomínek, u něhož se každoročně scházíme,“ uvedla starostka Hana Večerková.
O Marii Hrdličkové se po válce příliš nehovořilo. Málokdo proto zná tragický příběh této otrokovické učitelky, která „jen“ dala najevo ve sborovně své emoce při doručení zprávy o atentátu na Heydricha. Když jí byla sdělena novina o jeho úmrtí, neubránila se spontánnímu projevu radosti a údajně projevila své emoce bouřlivým zatočením a zatleskáním se slovy: „To je fajn!“ Její reakci kolega Josef Navrátil vyzradil gestapu, načež Marii Hrdličkovou zatklo gestapo a následně ji odsoudilo za rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, a za přípravu velezrady. Mladá žena tak byla odsouzena k trestu smrti a popravena oběšením na Kounicových kolejích v Brně.
Četnický štábní strážmistr a velitel četnické stanice v Otrokovicích František Hložek byl stejně jako Josef Valčík a Marie Hrdličková obětí heydrichiády. Tento otrokovický rodák byl strýcem nadporučíka čsl. armády Oldřicha Pechala, účastníka zahraničního odboje a velitele parašutistické skupiny Zinc. František Hložek byl gestapem označen za vlastizrádce a právě on byl jednou z prvních otrokovických obětí nacistické krutovlády. Důvodem Hložkova zatčení byla skutečnost, že Hložek nevyvěsil podobenku svého synovce Oldřicha Pechala, kterou gestapo rozeslalo ke zveřejnění všem policejním služebnám. František Josef Hložek byl dne 12. června 1942 stanným soudem v Brně odsouzen pro velezradu a ještě téhož dne na Kounicových kolejích v Brně popraven.
„Tak jako každý rok, vzdáváme hrdinům svůj hold a vděčnost. Tito naši spoluobčané patří mezi stovky a tisíce popravených pro sebemenší podezření, že o atentátu či jeho pachatelích něco věděli, nebo že atentát schvalovali. Z jejich příběhů jde mráz po zádech,“ uzavřela starostka.
