Vinaři končí sklizeň, začíná výroba vína. Na Slovácku i na Valašsku

Foto: zlin.cz
SLOVÁCKO, VALAŠSKO - Oba už něco pamatují, nepatří k nejmladším, ale patří k nejčinorodějším. Pracovití, moudří, nápadití, oba vinaři a přitom z hodně odlišných končin našeho kraje. Zatímco Vojtěch Luža má vinohrady v okolí svého Velehradu desítky let, Karel Palička je podle něho začátečník. Ale pozor, vinnou révu pěstuje a víno vyrábí mezi Javorníky a Beskydy v Karolince. Lužovi je ve výborné kondici 83, Palička je o deset let mladší.

Pánové, tak jak to vypadá u vás ve vinohradech?

LUŽA: Docela dobře, máme víceméně sklizeno. Ponejvíce Müller Thurgau, Chardonay a Tramín. Ještě mi ve vinohradě zbývá Dornfelder, těším se na příští slunečné dny, ještě by to mohlo pomoci k co nejvyšší kvalitě.

PALIČKA: Já jsem ještě nesklízel a vinohrad nemám. Ovšem přímo u rodinného domu v Karolince na břehu Bečvy si už několik let hýčkám krásné modré hrozny odrůdy Rulanda a vypadá to, že budu i letos spokojen.

Co říkáte na to, že se vinné révě daří i na Valašsku?

LUŽA: Docela hledím a panu kolegovi blahopřeji. Bude to určitě důsledek slušného slunečného počasí posledních let, oteplování, ale jistě i jeho umu. Moc rád bych ochutnal jeho víno.

PALIČKA: Srdečně vás zvu. Já vím, že to působí poněkud zvláštně, když je naproti mé „vinice“ lyžařský svah, ale když se to dělá srdcem, pak to jde. Letošní úroda vypadá vůbec nejlépe v mé nedlouhé vinařské historii.

Říká se, že září víno vaří, letos se ale moc nepředvedlo…

LUŽA: To je kámen úrazu, v posledních letech nás zářijové sluníčko vždy potěšilo, letos jsme měli nějakých deset stupňů a střední část září propršela. Technologicky to bude při výrobě náročné, ale dobří vinaři si poradí vždycky.

PALIČKA: Přesně tak. U nás v poněkud jiných klimatických podmínkách jsme zase oproti jiným letům tolik neutrpěli, snad mladší brácha září říjen ještě před sběrem pomůže.

Jako pravověrní vinaři musíte ochutnávat, pijete víno s chutí a s mírou?

LUŽA: S manželkou si dáme denně dohromady zhruba sedmičku dobrého vína, je to dlouhá léta součást našeho soužití. Patří to k tomu pěknému, co život nabízí. Nepamatuji si, že bych se z vína opil.

PALIČKA: Přesně tak, souhlasím. Synové mi dokonce doma vybudovali vinný sklípek. Tam nám s přáteli vždy v dobré míře a náladě chutná nejlépe.

Máte pokračovatele vinařských rodů?

LUŽA: U nás to není problém, snaží se synové, vnuk a do díla se má i pravnouček. Na Velehradě jsou hned čtyři generace Vojtěchů Lužů a taky další syn Tomáš je známý vinař.

PALIČKA: Já jsem pořád nováček, ale jsem moc rád, že se k valašskému vínu mají i moji dva synové a už také vnuci. Paráda.