Regionálního vítěze má Barumka znovu po dlouhých osmnácti letech. V roce 2006 se vítězem stal Roman Kresta, kterému tou dobou bylo stejně jako Stříteskému čtyřiadvacet let, ale byl o pět měsíců mladší.
„Někdo mi to před závody říkal, že Roman vyhrál taky v tomto věku,“ usmál se po zdárném projetí cílem Dominik Stříteský. „A taky mi Honza Kopecký pověděl, že když někdo z Valašska vyhraje Barumku, tak se stane nesmrtelným,“ pokračoval s úsměvem. „Máme fantastické pocity! Děkujeme, že jste byli podél trati a fandili. Skvělá atmosféra nám šla až do auta,“ dodal řidič vozu Škoda Fabia RS Rally2 ze stáje Vančík Motorsport jedoucí pod hlavičkou soutěžícího Auto Podbabská Škoda Mol Team.
Náročná trať byla ještě okořeněna o průtrže mračen, které se prohnaly nad Zlínem v sobotním odpoledni. Možná i bouřkou nanesený nepořádek na lesních silnicích měl na svědomí v neděli větší množství defektů.
„Je potřeba mít štěstí. Honza Kopecký udělal jeden defekt a tím se to rozhodlo. Já jsem udělal chybiček několik, ale žádná nebyla fatální. Nejtěžší bylo ustát soutěž po psychické stránce, k chybám bylo blízko. V neděli ráno nás potkaly dva defekty. Nezbývalo, než se modlit, aby na Halenkovicích nepřišel další. Pak jsme dostali v cíli hodiny. Tam se opět potvrdilo, že když člověk nechce divočit, něco se stane. A na Pindule jsme si už oba mysleli, že to končí, když jsme se řítili proti sloupu. Těsně před tím jsme ale auto narovnali,“ popisoval krizové situace rodák z Kelče na Vsetínsku.
Nedílnou součástí vítězné posádky byl také zkušený navigátor Jiří Hovorka, který přiznal, že zrádných míst bylo na trati nemálo.
„Byl to opět velmi náročný závod se ztíženým počasím. Na Rajnochovicích nám ve výsledku déšť pomohl, tam jsme rozhodli v náš prospěch. Byť by se mohl zdát náskok dvaceti vteřin pohodlný. Na Semetíně a Pinduli bylo tolik zrádných míst, že až odpoledne jsem začal věřit, že by to mohlo vyjít,“ komentoval vítěznou Barumku Hovorka.
Druhé místo nakonec se ztrátou 19,2 vteřiny obsadila rakousko-německá posádka Simon Wagner a Jara Hainová.
„Velmi těžká byla deštivá sobota. Měli jsme dvě mokré a dvě suché pneumatiky, což není úplně ideální. Ale zvládli jsme to i přes podmínky dobře. Moc jsme si to užili. Čeští fanoušci jsou skvělí. Moc ani nemám co říct, jsem stále ještě plná emocí. Taktéž musím pochválit organizaci, vše bylo perfektní, což je zejména pro nás navigátory podstatné,“ pověděla spolujezdkyně rychlého Rakušana.
Poprvé na pódiové umístění se dostal na Barumce Erik Cais, který se svým slovenským navigátorem Igorem Bacigálem dojel do cíle s odstupem 24 vteřin na vítěznou posádku. Prokletí zlínského podniku ale pro jezdce z Fryštáku nevymizelo. Ještě před startem úvodní RZ dostal
dvacetivteřinovou penalizaci za pozdní příjezd do časové kontroly a v sobotu ho špatná volba pneumatik stála definitivně boj o prvenství.
„Je to hořkosladký pocit. Bylo náročné držet stále koncentraci. Když jsme dostali penalizaci, věděl jsem, že budu tahat. A když jsme si užívali sobotní boj a měli jsme přímý boj o vítězství zase na dosah, tak nás ta situace s pneumatikami kopla dolů. Tento boj člověka vyčerpává,“ mluvil trochu zklamaně Erik Cais, který ovládl celkem osm rychlostních zkoušek a o vysněnou výhru bude bojovat v dalších letech.
