Radime, váš výkon 228 knedlíků za hodinu je českým rekordem soutěže. „Celkový“ světový rekord drží s počtem 233 kusů Američan Patrick Bertoletti. Věříte si na jeho pokoření?
Ta hranice se určitě dá překonat. Ono to vypadá, že je to už „jen“ o pět knedlíků, a taky se mě někteří lidi loni ptali, jestli jsem těch pár kousků navíc opravdu nemohl sníst (smích), ale to opravdu není tak jednoduché, ke konci už to prostě nejde. Navíc loni bylo hodně horko, což výkon taky ovlivní, a knedlíky jsou každý rok velikostně trochu jinak veliké, podle toho, jak se zrovna urodí švestky. Takže loni jsem jich snědl 228, ale v jiný rok třeba 180 a už to nešlo, přitom jsem měl taky natrénováno. Takže překonání rekordu dopředu slíbit nemůžu, ale budu se o to určitě snažit.
Jaký máte vztah k trnkovým knedlíkům? Jíte je i jindy než na soutěži?
Během roku ne. Nejsem moc na sladké, a taky proto, abych na ně měl chuť na soutěži (smích). Ale tam si je užívám, chutnají mi. Když to srovnám s jinými světovými soutěžemi, na které jezdím, tak zrovna knedlíky mi chutnají nejvíc. Třeba hot dogy nebo pizza na soutěžích bývají hodně slané, to nemám rád. Ale knedlíky mi jedou. (Pozn. red.: na začátku července Radim Dvořáček vybojoval v New Yorku 9. místo v soutěži v pojídání hot dogů Nathan´s Hotdog Eating Contest, která patří k nejznámějším na světě.)
Jaké to je jíst hodinu knedlíky? Jak si rozvrhujete síly?
Jíst hodinu je psychický teror (smích). Je pravdou, že na soutěžích v USA bývá limit kolem 10 minut, i tamní soutěžící jsou na to takhle „nastavení“. Soutěž na Trnkobraní má jinou tradici.
Obecně trvá právě těch 10 až 15 minut od začátku jídla, kdy do mozku ze žaludku doputuje informace, že je plný. Takže i já se snažím na Trnkobraní jíst nejrychleji, co to jde, protože po čtvrt hodině už toho člověk s každou minutou zvládne míň a míň. Obvykle mívám po patnácti minutách snědeno kolem 140 knedlíků, ve zbylém čase jich pak sním 70 až 80.
Při pohledu na vaši štíhlou postavu by to člověk do vás neřekl. Prozradíte, kolik vážíte?
Šedesát kilo. Takže ano, při soutěži na Trnkobraní, kde sním šest kilo knedlíků, za hodinu zvětším svou váhu o deset procent (smích). Ale švestky se rychle a dobře tráví, takže za dva tři dny bývám zpátky na své váze.
Soutěžící si knedlíky mohou ochutit přísadami – cukrem, máslem…. Jak k tomu přistupujete vy?
Láduji je tak, jak mi je dávají na talíř. Úplně nasucho, bez cukru a másla. Myslím, že s tukem by byly těžší a rychleji mě zasytily. Švestka je měkká a šťavnatá, takže se dá dobře jíst i takhle samotná.
A jak důležitý je pro vás při soutěži moderátor? Letos jím bude Petr Švancara…
Těším se moc. Loňský moderátor Libor Bouček mi sedl. Je skvělé, když je humor při soutěži v mezích. Když moderoval Zdeněk Izer, to jsem se málem smíchy zadusil, při tom se skoro nedá jíst (smích). Shodou okolností mě loni před Silvestrem Libor Bouček pozval do televizního pořadu Inkognito a mezi hosty, kteří hádali mou „profesi“, byl právě Petr Švancara. Takže už se tak trochu známe. Těším se na něj, je to výborná volba a myslím, že to bude skvělé pro nás i diváky.
Chcete taky soutěžit? Přihlaste se! Ještě máte možnost, příjem přihlášek je stále otevřen. Více na www.vizovicketrnkobrani.cz
