Vladimír Schlimbach: k Vánocům bych si přál mír

Vladimír Schlimbach. Foto: Eva Bůžková
LUHAČOVICE - Jestliže to mohlo donedávna znít jako odlehčené klišé, teď je to na pozadí smutných událostí na Ukrajině velmi aktuální. Dlouholetý, ale opravdu dlouholetý šéf unikátního luhačovického Dívčího saxofonového orchestru Vladimír Schlimbach se narodil pár let před vypuknutím druhé světové války. A tak, když vysloví vánoční přání v tom smyslu, aby zmizelo napětí a byl prostý mír, moc dobře ví, o čem mluví. Samozřejmě s ním můžete vzpomínat, nejhezčí ale je, že se muž, který se letos dožil v plné síle neuvěřitelných 87 let, dívá pořád dopředu...

Milý Vladimíre, nemáte náhodou zfalšovaný rodný list. Jste daleko aktivnější než, řekněme, čerství důchodci. Ti jsou ovšem o čtvrtstoletí mladší…

Na falšování já moc nejsem (úsměv), zato jsem už kdysi dávno vsadil na pozitivní myšlení, pohyb, práci, hudbu, úctu k lidem a k jejich dobru a taky jejich umu. Tak se mi to teď prostě vrací. Cítím se velmi dobře a tak nějak si myslím, že věk je prostě obyčejná číslovka.

Tvrdím, že myslíte pořád dopředu, teď tu máme Vánoce. Jaké pro vás budou?

Tak pokud nic jiného, pak právě tohle sváteční období je časem k zamyšlení, zvolnění, setkání s rodinou. Já je strávím dílem u syna a dílem u dcery s dalšími blízkými z rodiny. Moc se těším.

A kdy s vámi začnou šít hudebně – pracovní čerti?

Ti jsou v permanenci pořád. Rozhodně se musíme s orchestrem blýsknout i při našem posledním letošním koncertu. Ten bude v hale Vincentky v Luhačovicích 30. prosince.

Vy jste založil orchestr v roce 1964 ve Vlachovicích, pomaličku se blíží 60. sezóna, vnímáte to tak?

Jistě, mělo to řadu peripetií, sem do kraje nás kdysi s manželkou přivedla nutnost, aby se syn dostal z našeho Lutína do zdravější, čistější části Moravy. Ještě, že se tak stalo.

Pokračování rozhovoru najdete zde.

Zobrazit fotogalerii >>

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x