V jedné hospůdce v centru Zlína to bylo s návštěvností mírně problematické. Prostě se hrálo hodně brzy.
„My ve tři teprve otevíráme, lidé přijdou později, ale nebojte, zážitek bude parádní i tak. My tu fandíme hokeji, to snad ještě víc, ale teď je čas fotbalu, to je jasné,“ vypráví na začátku utkání šikovná servírka Lucie Jasenská.
První výbuch nadšení přišel před poločasem, kdy se trefil Patrick Schick hlavou, druhá exploze radosti po jeho jedinečném gólu z poloviny hřiště. Za čtyřicet minut se už o radost dělil z Uherského Hradiště i kapitán stříbrných fotbalistů z Anglie v roce 1996 Miroslav Kadlec.
„Takový gól se prostě nevidí, bude ozdobou EURA, to je jasné už teď. I první gól byl od našeho útočníka skvělý, těžká hlavička mezi dvěma obránci a dokonalé umístění,“ hodnotil znalec.
„Parádní zápas, krásné góly, už se těšíme na Chorvaty, věřím, že bude plno, hraje se od šesti navečer v pátek, to je daleko lepší čas než dnes,“ díval se dopředu majitel hospůdky Miroslav Kolb.
Především druhá Schickova branka vzbudila mezi fanoušky a fotbalovou veřejností úžas.
„Nádhera, unikát,“ smál se na zlínském fotbalovém stadionu nový trenér Fastavu Jan Jelínek.
„Pro náš současný tým, stejně jako před čtvrt stoletím, je vlastně výhodou, že nám veřejnost příliš před turnajem nevěřila. Tak my jsme tehdy měli jet po třech zápasech domů, hráli jsme s top světovými týmy Německem, Itálií a stěží vyzpytatelným Ruskem… a víte jak to dopadlo,“ vrací se do roku 1996 Miroslav Kadlec.
„Náš taťka mi říkal, že takový gól dal taky, že to zase tak těžké není,“ tlumil obdiv k Schickově druhé trefě sedmiletý fanoušek Jan Suchý ze Zlína.
„No musím klukovi vysvětlit, že to bylo na letním táboře před pár desítkami let a hřiště bylo asi pětkrát menší, než jaké je v Hamden parku,“ smál se šikulův otec Ladislav.
