Z popelnice do radiátoru
„Cílem je najít partnera, který navrhne, postaví, zafinancuje a následně bude dlouhodobě provozovat moderní zařízení pro další nakládání se směsným komunálním a objemným odpadem,“ informovalo město Zlín.
Zjednodušeně řečeno: cílem je, aby odpad nekončil pod zemí, ale aby se z něj stala energie. Třeba i ta, která jednou zahřeje radiátory ve zlínských domácnostech.
„Projekt připravujeme tak, aby byl ekonomicky odpovědný a dlouhodobě udržitelný. Model spolupráce veřejného a soukromého sektoru nám umožní rozložit investiční náklady v čase a zároveň přenést podstatnou část rizik na soukromého partnera. Klíčové pro nás je, aby město mělo jasně předvídatelné náklady a aby celý systém byl finančně stabilní nejen dnes, ale i za deset či patnáct let,“ říká náměstek primátora Miroslav Chalánek, který má oblast energetických úspor a obnovitelných zdrojů v kompetenci.
Konec skládkování
Česká legislativa i evropské závazky jasně směřují k výraznému omezení skládkování. Město proto hledá řešení, které bude dlouhodobě udržitelné – ekologicky i ekonomicky.
„Podle odborných technicko-ekonomických podkladů se jako vhodná varianta jeví kombinace mechanicko-fyzikální úpravy odpadu s navazující anaerobní digescí. V praxi to znamená, že se odpad nejprve roztřídí a upraví, biologicky rozložitelná složka projde řízeným procesem bez přístupu kyslíku a vzniklý bioplyn se následně využije – například k výrobě biometanu. Ten může sloužit k výrobě tepla nebo jako palivo,“ uvedlo město Zlín.
Plánovaná kapacita zařízení je orientačně kolem 50 000 tun odpadu ročně. To odpovídá potřebám Zlína a širšího okolí. Nejde tedy o dovoz odpadu z druhého konce republiky, ale o řešení primárně pro region. Přibližně takové množství odpadu se na skládku Suchý důl uloží každý rok také nyní.
„Skládkování přestává být ekonomicky i legislativně udržitelnou cestou. Pokud chceme mít pod kontrolou budoucí náklady na odpady a zároveň splnit zákonné povinnosti, musíme jednat s předstihem. Toto zařízení je investicí do energetické i finanční bezpečnosti města – místo placení za ukládání odpadu chceme vytvářet hodnotu, která se může vracet zpět k občanům, například v podobě energie,“ upozornil Miroslav Chalánek.
Kolik to bude stát?
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pohybuje ve výši bezmála 800 milionů korun, finální částka však vzejde až ze soutěžního dialogu a konkrétních nabídek uchazečů. Reálný horizont dokončení projektu se pohybuje v řádu několika let.
Dění v krajském městě pro vás mapujeme každý den. Více článků najdete na webu zlin.cz.
